Jak jsem psychicky viděla bájnou Atlantidu a její pád během procesů čarodějnických
multidimenzionálních válek o tento svět ve spojení s Galaktickou federací proti
Drakoniánsko – iluminátskému impériu temnot. Jsou to parapsychické – mentální zážitky, náhled
do dimenzionálního světa. Popisuji je tak, jak jsem je viděla a zažila.

Atlantida byla vyspělá otevřená společnost, která se rozvíjela velice dlouho a jejíž pád přišel cca
před 12.000 lety. Byla to společnost, kde vedle lidí pobývajících na této planetě, tu běžně pobývali
a přistávali i další příslušníci Galaktické federace.
Bylo to období dlouhodobého integrovaného harmonického vývoje, při kterém bylo lidstvo
„pipláno“ i geneticky ovlivňováno dalšími genomy, ne všechny tyto pokusy však měly pozitivní
dopad. Celkově však šlo o zdařilý vývoj, lidstvo se zušlechťovalo i duchovně, celková úroveň
spiritu, intelektuální i citové složky byly integrovány. Lidé žili dá se říci ušlechtilým způsobem,
byli o dimenzi výš než současné lidstvo – tzn. byli otevřenější pozitivním podnětům, vážili si
života a jeho rozmanitosti, celková atmosféra společnosti byla velkolepě velkodušná, lidský život
trval zhruba 150 let v 3D na Zemi, míra lží a podvodů byla oproti dnešku minimální. Příroda byla
čistá, technologie, které se používaly, nijak nepoškozovaly přírodu.
Jak jsem viděla, jejich technologie hodně využívaly zvukové frekvence – byla to vypracovaná věda.
Pomocí zvukových frekvencí kooperující s časoprostorovým polem dokázali rozeznít a ovlivnit
mnohé děje. Celá ta společnost byla naladěná na jemnohmotné signály, doslova se drželi pomocí
vyspělé vědy založené na chápání kvalit jednotlivých frekvencí ve vyšších světech ducha, jejich
prostředí bylo prosvětlené spiritem a pozitivní dobrou vůlí.

Tato lidská společnost měla své vlády a tyto vlády měly obrovskou důvěru a těšily se velké cti,
protože na rozdíl od těch dnešních skutečně pracovaly pro společnost. Ctihodnost, vážnost
a vznešenost civilizačního spiritu se budoval dlouhodobě, měl obrovskou tradici a nikoho by
nenapadlo, že vláda může pracovat proti lidské společnosti. Vládnout znamenalo poctivě pracovat
na kultivaci společnosti.

Tato bájná a fantastická společnost však měla svoji obrovskou slabinu. Tou byla křehká vypiplanost
lidské bytosti – lidé byli jako skleníková kytička, která v ideálních podmínkách v civilizovaném
prostředí podporovaném Galaktickou federací dobře prospívá, ovšem není připravena na temné
útoky protistrany. Této společnosti chyběla duševní pružnost, schopnost se gangstersky neučesaně
bránit. Pro svou civilizační úroveň nebyli připraveni na podpásové útoky, byli příliš ve výšinách,
nedokázali domyslet, kam až si sáhne zlo. Byli krásní, ale křehcí.

Imérium temnot si zlovolně počkalo, tisíce let dali pokoj, až se skoro zapomnělo, že vůbec jsou.
Před cca 12.000 lety se však Eminence temnot infiltrovaly do Atlantské společnosti, nepozorovaně,
temní se dostali až do vládnoucích funkcí typu prezident.
A pak napadli tuto planetu, tak jak se to děje v dnešní době. To, co se děje nyní, je vlastně „repete“.

Vládnoucí odpovědné elity a duchovní zástupci – dnešní „šamani“- se pro svou malou duševní
pružnost, ctihodnost a křehký svět vyšších ideálů, pro nedostatek válečných bojových zkušeností,
nedokázali vyrovnat se sprostotou, nehorázností, úchylností a podpásovými bojovými
a psychologickými technikami Impéria temnot.

Plán Galaktické federace ve spolupráci s lidstvem se ukázal jako velice naivní a nepřipravený.
Byl příliš civilizovaný. Klíčoví jedinci – patroni lidské společnosti, zazmatkovali, psychicky
se zlomili a dali se přesvědčit, že oni a jejich lidská společnost je špatná.
Vyhrál psychický pocit „Když jsme tak zkažení, zasloužíme si pád“. V konsternaci nad zrůdnostmi,
které se najednou během poměrně krátkého času začaly dít a nepochopením toho, že jde o brutální
útok a infiltraci nedokázali udržet civilizační úroveň ducha v rozhoupaném časoprostorovém
kontinuu a zmatenými zkratkovitými panickými reakcemi pomocí svých sofistikovaných
technologií rozhoupali časoprostor a pole natolik, že došlo ke kataklizmatu, při kterém se posunuly
póly a lidstvo spadlo o dimenzi níž na skoro zvířecí úroveň.

Z tohoto propadu se lidstvo vyvíjelo až do dnešních dnů. Kdy je atakováno temnou protistranou
znovu. Prohra by tentokrát znamenala definitivní konec lidstva, již nemůžeme padat níž. Zoufale
málo lidí je si toho vědomo. Přesto se však zázrakem a větší mírou houževnatosti, neučesaného
boje, přímosti a vhodně využité agresivity lidstva, zadařilo útok temnot odrazit.
Doufám, že nás čeká pozitivní vývoj, jakkoliv může současná společnost vypadat jako nevratně
namířená do úplného konce. V kombinaci s apatií a rezignovaností společnosti na jakékoliv vyšší
spirituální hodnoty se zdá být situace bezvýchodná. Nevěřím však, že kruté boje byly zbytečné.