|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Krásám se večer otevřel
na louku víla se snáší
sestřičky za ní spěchají
šeptem prosbu k paní vznáší.
Paní naše naše vládkyně
slyš hlasy ze srdce hloubi
louka ta tvaru prstenu
vše prsten květy obroubí.
Tisíce květů užasnou
zacinkne nad nimi cosi
v lásky tvar prsten zašeptne
skanou po něm slzy rosy.
Z nejmilejších mé sestřičky
spatříte zázrak ve chvíli
ve chvíli přijde milený
cestu šel staletou mílí.
Pohleď můj milý milený
na louku na ně a na mě
dějiny steré děje jich
louka dnes pojí tajemně.
Zatancujeme ostatním
v jedno my dýchneme slůvko
dálava blíže ozvána
postavy jakých to klubko.
Mnoho jich počet však přesný
u své to víly každý je
v pase ji drží objímá
neřčené spěchá do ráje.
Staletí vhlédnou dějiny
k tanci vše sobě rozbíhá
louky rej zve je do kola
již první běh let přibíhá.
Poučte se vy dějiny
poučte se stá léta
louka a její postavy
pro nás vzor naše meta.
Dějiny v roky vsazeny
v opačný směr to mžik vyřčen
ve všechno čas se rozlije
z ničeho čas nenařčen.
V uzel let děje svázané
rozfouknuté v ony roky
roztřeštěn pohled na louku
vtělen život v tanec kroky.
Po chvíli tanec odrazí
k dalšímu znání žití
ti dva vše z dálky sledují
jak líp na světě býti.
Tanec ten mění fazety
fazety samého žití
pojďme je hledat všichni zas'
do hlubin našeho bytí.
|
|
|