|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Procházel jsem se s Nadějí lehce bláznivě až naposled
nohy sešláply zem v opačném gardu
vyryly v ní řeku Života
vířily jásaly braly kousky jako oslavu
prsty poslaly cvrnknutím kuličku do Důlku Počátku her
máváním jsem odháněl zkrvavělý kus myšlenek
nakonec z něj upletl provaz deroucí se vzhůru
zachytil jiný od tam zkrvavělejší
žhnul černýma vbočenýma očima.
Ve spícím trojúhelníku úvalu nenávisti
se odehrávají dramata o zrození
křišťálové myšlenky probleskují prostorem
úval je absorbuje krom jedné
ona
k
l
e
s
á
poté
á
p
u
o
t
s
|
|
|
