ZKOUŠCE (Bohuně)


Vždyť, kdo tě MRDÁ, lásko má?
Tvá kunda, tolik úslužná, mě objímala „ušima“...

Koho dnes MRSKÁŠ, důro zlá,
zadnice tvá, tak neskromná, dojala mého kozáka,
kolikrát jsem ji krutě zbil;
přisála ses mi na PTÁKA!

Kdo PRSTUJE tě, milená,
stříkalas jako Anna K.,
jsi jenom koza cvičená,
komu teď saješ ČŮRÁKA?

Bývalas hodně odulá,
přesto ses občas vohnula,
kdo ti ho vráží do řitě,
užíváš si to dvojitě?!

Vzdor vaginálnímu funění
nepřijde mé odpuštění,
já vím že samota tě bolí...
však poženu tě SVINSKOU HOLÍ!

Obtloustlá BOHUNO,
mateří douško,
mě vzruší jenom SHARLOTA!

S tebou mi bylo pochmurno;
toť vzkaz i tobě, ZKOUŠKO!
VYKUŘ SI SVÝHO KOKOTA!!!