Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 24.10.
Nina
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
DEN PŘED SMRTÍ - v NDR
Autor: j.f.julian (Stálý) - publikováno 23.9. (10:51:18)
DEN PŘED SMRTÍ - V NDR


Člověk nikdy neví, KDY a KDE…

Byl nějaký den v týdnu, asi jaro, nevím, dny byly stejné za socialismu.
Ráno jsem makal, ve 12 hodin jsem rozdělil práci podřízeným a utíkal pryč.
Chtělo by se říci za rodinou, za dětmi a ženou, ale to bych lhal.
Utíkal jsem do Expresa U Parlamentu.
Chlastat!

Pil jsem Stoličnou vodku, už pár let jsem měl vodkový období, předtím to bylo
Becherovkový a Fernetový.
Nu vot… (čti rusky, Tondo)

Do Expresa chodila celá konzervatoř a blízká zdravotnická škola.
Stahovali se tam všichni „lovci“, tedy i já.
Denně tam byl Sagi, Penk, Zounar, Suchoš, Geňa, Hess z Una, Langoš, Pešek, Landa, Tonda Duchoslav, nejml.Hrušínský atd.,
ale taky spousta vexláků, zbohatlíků a podobných existencí.
Chodili tam totiž krásný ženský!
Nebylo možný, abych se nezúčastnil.
Tam to žilo. Zlatá mládež. Ostrůvek zábavy v zatuchlé době.
Býval jsem zábavný, měl jsem prachy, ale hlavně jsem se je nebál utrácet,
na rozdíl od škrtů a švorcáků. Takže u mýho stolu bylo vždy plno!
Flaška vodky stála 140 kč a já jich dal za odpoledne cca 6-12, podle toho,
jak jsem se bavil, jaká přišla děvčátka, jaká byla společnost.

Nu nic, stojím si u baru, pode mnou sedí Bočanová s Blanarovičovou, mladičká
Pergnerová a mraky pro vás neznámých budoucích hereček, baletek a zpěvaček.
Jal jsem se dostat do kalhotek jedné z nich, a to myslím doslova.
Dařilo se, mezi zbytečnejma kecama jsem jí zabrousil pod sukénku a dál,
až do tý proklátý haluzny. Najednou mi chytne ruku a říká, že 3 metry od nás právě
vstoupil do Expresa její otec. Naivně a zdánlivě nenápadně jsem vysunul ruku
z jejího ohanbí, avšak bylo pozdě.
Otec vše spatřil, odvolal moji souputnici před podnik a tam jí zřejmě domlouval,
ale asi málo, jak jsem záhy zjistil… Pak odešel, asi se nechtěl účastnit té perverze,
což jsem nechápal, byl bych mu taky něco sehnal…
Tak si tak užívám života bohémského, v tu chvíli byly v podničku 4 dívenky se kterými
jsem měl současně intimní vztah.
Operní zpěvačka, úchvatná, krásná, mladičká, s vosím pasem.
Vyhledávala bohatý kluky, jak jsem si všiml, ale pozor, vrchol jejího přání bylo,
abych ji vzal na zmrzlinu k Italovi. Občas jsem ji vzal na noc na Konopí apod.
Pak tam byla dcera šéfrežiséra Československý televize, přezdívaného Gestapák.
Ten na mě organizoval hony STBáků, jeho kamarádů, kteří mě odposlouchávali, sledovali
mě kam jezdím a za tepla to donášeli manželce.
Třeba jí jednou říkali – manžel odjel ve 12 hodin z práce, jel do Expresa, tam se líbal
s tou a tou, pak jel do Veverkový ulice 19. za milenkou Lenkou… a v 16 hodin popojel
do Veverkový 35. za svou další milenkou Helenou…
Žena je poslala do prdele! Měla se dobře, tak nebude věřit nějakejm vobejdům, a taky,
já měl vždy fantazii a byl jsem ve výmluvách pohotový, takže neuspěli.

Pak tam byla jedna, respektive 2 kadeřnice, které se tam zase stahovali za Penkem a jeho kapelou.
Jedna měla asi 5tky, hrozně se přemalovávala a mimo jiné měla poměr se Štajdlem a s Mistrem.
Myslela si, že když jim dá, že bude zpívat!
No, oni ji samozřejmě vyzkoušeli, to je jasný, ale zůstalo jen u toho.
S jedním z nich má dítě, pochybuju, že ví s kterým, asi kterej nejvíc zasolil.

Já jsem ji ze zpěvu nezkoušel, to jsme přeskočili…
Několika holkám se však povedlo uchytit se u Janečka a Kroků, v podstatě za stejných
podmínek, tedy, přes postel.
No, a tu druhou kadeřnici, krásnou tmavou holku s bezvadnými koleny jsem právě řešil...

Takže si chlastám a dovádím si, byl jsem zrovna bez auta, jelikož mi na 2 roky vzali papíry,
když jsem to vožralej (nic neříkejte, taková byla doba) napral do Filozofický fakulty a zrovna
vedle nějakýho tajemníka z ÚV KSČ, kterej mi chtěl vzít klíčky se zapalování, avšak já mu
hbitě přivřel hlavu elektrickým okýnkem- prvním v ČSSR (to abych nasral hnidopicha). Tonda Duchoslav si toho nevšiml, vyběhl z auta a
začal ho mlátit zezadu do ledvin, aby pustil, tlusťoch komunistická.
To je šílená historka, tak na 50 stránek, takže jindy, u soudu mi to osladil…

Sedim na baru a jsem dost napitej, když dorazili 3 kamarádi z konzervatoře.
Jeden z nich (jeho táta pracoval na 5tém oddělení!) právě dostal novou Škodovku.
Říkal, že jezdí taxikařit (na černo) do Berlína, že prej tam jsou ohromný rita.
Taky tam dovez vždy nějakou fejkovou whisky, kterou výhodně prodal v barech na Alexander placu.
A že prej tam zrovna jedou, ať jedu s nima.
Jak říkám, byl jsem vožralej, tak jsem jel!

Byl jsem skoro o 10 let starší, zkušenější, ale vyváděl jsem v tý době zdaleka nejvíc ze všech
mých kamarádů, ale obávám se však, že i z celý Prahy.
Slovy – byl jsem slavnej, každej mě znal a já znal každýho. (ano, mojí oblíbenou písní byla Vizitka, kterou zpíval Cézar a napsal táta Terezy.)
Po cestě jsme to, až na řidiče, ještě řádně přikrmili, takže do centra Východního Berlína,
tedy NDR, jsme dorazili asi v 9 hodin večer. Nikdo se tam nevyznal, nikdo nemluvil německy.
Já jsem se učil asi 5 let, ale jelikož jsem ostýchavý introvert, tak jsem se neodvážil mluvit.
V té době se mluvilo internacionálně, tedy rusky.
Parkoviště blízko toho podniku, kam řidič směřoval, bylo narvaný Trabantama, ale jedno místo jsme našli. Kamarádi, kteří již byli zkušení, tak mě seznámili s plánem…
Prý v podniku prodáme nějaký vizoury (nevim jak se to píše-whysky nepiju-fór), pak že sbalíme němky a půjdem spát k nim.
Copak, plán to byl dobrej.
Chyba byla, že jsme se zakrátko vyrvali jak prasata a na ženský jsme kašlali.
Pak najednou dj řval, že je konec, tak jsem zkušeně zasáhl a cpal mu český peníze, aby hrál dál.
Tu dobu jsme potřebovali, abychom sehnali bydlení.
Blbý bylo, že už tam zbyla jen 2 poupátka o která jsme začali usilovat.

V opilosti jsem mlel německý idiomy, fráze z obchodní němčiny a zapletl jsem do toho i ruštinu.
Ta „má“ brzy pochopila, že jde o sex, takže se zdálo, že je vyhráno.
Jelikož nejsem škot, tak bylo jasný, že kluci půjdou se mnou na kvartýr a případně se podělím
i o to ostatní.
Většinu jejich vět jsem nepřeložil, ale pochopil jsem, že děvčata, asi 18ti letá, souhlasí,
že někam pojedem autem. To, že nás bylo už 6 lidí nás netrápilo.

Neskutečnej trapas!
Nevšimli jsme si (jak taky), že jsme zaparkovali u tamního divadla, a když představení
skončilo, všechna auta odjela.
Asi ve 2 hodiny ráno uprostřed obrovskýho parkoviště stála naše Škodovka úplně samojediná
s nastartovanými spacáky.
Holky nevěřili.

Překousli jsme ten okamžik a nasedli. Já seděl s dívenkou mého srdce (pro ten moment) vzadu, a
ještě dva kluci.
Holky byly také opilé a furt gestikulovaly a mlely. Asi jsme na ně udělali dojem.
Nikdo je neposlouchal!

S dívenkou jsem se začal líbat pravým pražským polibkem a rukou dokončil to, co jsem
rozdělal v Expresu. Byla blažená a v očích měla oddanost až za hrob!
Když jsem se probral z euforie lásky, tak jsem vyrozuměl, že dívky bydlí na ostrově
Usedom a že na dýze hledali u koho by přespali…
To už řidiče dožralo, tak tu, co seděla vedle něj vyhodil z auta. Naštěstí alespoň zastavil.
Počítali jsme s tím, že se podělíme o tu druhou a vyrazili jsme do komunistického
Berlína. Kámoš furt říkal, že vezmem nějaký stopaře, bylo jich tam opravdu hodně, a
nechtěl pochopit, že není kam je posadit.
V tom okamžiku začal i on mluvit německy!
Jenže divně. Jen vykřikoval fašistický hesla, hajloval, za každým slovem zmiňoval
Hitlera a meine liebe komme ficke (gramatiku mi sluníčkářskej google neukázal).
Řval to nejen v autě na tu holku, ale i s otevřenýho okýnka na lidi, ranní pekaře usw…

Když umlkl, tak jsem se bohužel dozvěděl další tragedii.
Má dívenka nám celou dobu sdělovala, že ta druhá, vyhozená pro nepřizpůsobivost (nechtěla kamarádům dát), tak že to je její sestra a že jsou v Berlíně poprvé v životě.
Plakala a rusky prosila ať ji odvezem zpátky.
Já jsem útlocitný, ale na druhou stranu, v tolika promilích bychom to místo už nikdy nenašli
a jelikož jsme krapet vystřízlivěli, tak jsme chtěli spát, abychom neudělali, hlavně řidič,
mezinárodní faux pas.
Takže nezbylo než jí taky vyhodit…
Smutnej úděl, ty se hledaj dodneška.

My jsme zaparkovali normálně v řadě aut a všichni usnuli.
Až na mě, po chlastu nespím a jak piju colu (s vodkou), tak vůbec ne.
Taky 2 kluci byli dost obézní, takže jsem ryl držkou v držadle dveří.
Říkám, že na to kálím a šel jsem se projít.
Najednou u mě 2 auta policajtů!
My, ožralové, jsme si nevšimli, že jsme u Berlínský zdi, a že v té zóně mohou parkovat jen prověření.
Bohužel náš rozhovor byl poměrně krátký.
Vzbudili totiž i mého kamaráda, kterej se rozpomenul na němčinu z ruských válečných filmů,
a ten spustil!
Mezitím druhý kámoš jim rusky vysvětloval, že jeho otec pracuje na 5tym oddělení a že si bude na jejich chování stěžovat. Má snaha o smír jaksi zanikla v řevu fašistických hesel a vrcholem bylo, že jsem ty voly kdysi naučil německou hymnu, ovšem tu s nacistickými slovy – Deutschland Deutschland uber alles… a tam jsme se konečně chytli všichni čtyři.
Ve čtyři ráno u Berlínský zdi jsme zpívali fašistickou hymnu!

Soudruzi se nás opravdu polekali! Bez přehánění!
Jako zázrakem odjeli a kluci to šli dospat. Já jsem tedy nesměl na procházku, ale v sedě jsem do rána vytrimal. Hrozná noc.

Na zpáteční cestě, ještě v NDR, jsme měli bouračku.
Všichni kluci zemřeli, jen já jsem s nějakými odřeninami apod. přežil…
Nebylo to naposled. Ďábel mě má rád!
Nebyla to vina našeho řidiče, ale koho to zajímá, že…
Nikdy nevíš - kdy a kde...


Poznámky k tomuto příspěvku
Čtenář - 23.9. > Jeminánku, to je tak dlouhé a úmorné, že člověk čtením doslova spaluje kalorie.


<reagovat 
 j.f.julian (Stálý) - 23.9. > čtenář> Aspoň zhubneš!
<reagovat 
analfagot (Stálý) - 23.9. > Bezva, už jsem se bál, žes to smáznul, musel bych to dát já, jako tvou Baladu... (590xčteno) Byla by to věčná škoda a smutný je, že ani Bohuna nepoznala tvůj rukopis...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
j.f.juIian (Nový) - 24.9. > Neb zloděj mé identity poháněn žárlivostí zmanipuloval slabomyslného cenzora, nechť smaže můj opus, nezbývá než jej uveřejnit sem:




~ Zvítězil jsem! ~

Když vidím snahu tvořit
tak pomohu
poradím
a odpustím

řvounům
malosti
hlouposti
primitivismu

To ale není pravda!
(ať už jakékoliv úrovně)

Když něčemu nerozumíte
zkuste se slušně zeptat
jak do hubené kozy

Co to tedy ukazuje?
O díle nikoliv

Nyní zpět k meritu.

Nikdo žádnou báseň nepublikoval.

ale rád si ji kdykoliv přečtu
i od zamindrákovaných a zakomplexovaných
děti-puberťáků, nýmandů
nevyzrálých osobností.

budu-li upozorněn

Nechce si pálit prsty
dokud nedojde na samotného jedince

Ten pak se nestačí divit, že slušní hoří
aby si zchladili žáhu
své vlastní neschopnosti

Básně se sice nevysvětlují, ale
co je to za lidi,
kteří sprostě, bez znalosti a lásky
sladké jak impotence
sami před sebou obstáli

jediné, co si z mých slov vezmou, je
výkřik zoufalce a onana a samozřejmě

Zvítězili exemplární hnidopichové
všichni pederasté
onanisté, sexuálně frustrovaní zoufalci
a ubožáci

zvítězil jsem!

(Jak by řekli mnozí níže jmenovaní.)

„V mých verších jsou ponížení, které každý zná,
každý je zažil a které by málem každý vyslovil…
… jen nemůže najít správná Mňo…“
J.F.J. (1987)




Body: 1
<reagovat 
 j.f.julian (Stálý) - 25.9. > j.f.juIian> Bohuno, alias můj ukradený nicku, já ti gratuluji, ale opakováním již jednou (25x) napsaného se z tebe spisovatelka nestane!
Možná bys mohla razítkovat na poště, máte-li něco takového ve Zbuzanech.
A ještě tě zklamu jednou-jfj už vůbec ne, kdybys opsala a pokurvila všechny mé básně.
A jak už to tak bývá, Ďábel sere na jednu hromadu, čímž chci říct, že jsem čerstvě zamilován, jestli mi holčičko chceš rozumět... Vím, nechceš!
Tak pa, dnes jdu slavit středu, život je lehký, vždyˇses jistě dočetla, proč jest tak - tedy pro mě.
Příště ti dam historku o policajtech, já vím, že ji znáš, jestli máš kopii, tak mi ji pošli, já ji někde ztratil, což ale neznamená, že ji nemohu znovu napsat!

A víš proč, Bohunko Houskovic?
Nu, protože mé historky jsou všechny pravdivé, proto se nemohu mýlit, neb, pravda to je jediná jistota existenciálního poety, kdybych si měl vymýšlet, tak radši nic a nebo smrt.
Čímž ti tuto filosofii nedopuručuji převzít, protože ty, ku své škodě, žiješ jen mými příspěvky po celé planetě, jak jsem si všiml...
Ještě poznámka-s těmi Slánskými listy jsi opět neměla pravdu, vyšlo z toho několik poetických večerů a dle mého názoru, byly úspěšné, dívenky tleskali až se za ňadry popadali, zvali mě na pitíčko a zvítězila krásná gruzínka, jo život...
<reagovat 
Čtenář - 25.9. > Julek asi doufá, že zdůrazňováním své nepraktičnosti vyvolá celosvětové přesvědčení, že jest roztržitý génius, ale to je velice naivní. Ve skutečnosti podtrhuje, že je jen planě užvaněný vůl.


<reagovat 
Čtenář - 25.9. > Dívenky tleskali...

A teď nám řekni pravdu, Juliáne. ZŠ jsi dokončil?
<reagovat 
 Čtenář - 25.9. > čtenář> Aňooo!

A to nejpravďivější ze všech pravďivých histerčiných hystorek.
<reagovat 
 Čtenář - 25.9. > čtenář> Docházíš ke zcela špatným závěrům. Dívenky tleskali, protože travestii v podobě Juldova básnění přišli zhlédnout výhradně transvestité, proslulí svým humorem.

Nudlíka to natolik poznamenalo, že se stal doživotním bojovníkem proti sluníčkářům, transvestitům a zelené pakáži. Však on jim ještě ukáže!
<reagovat 
j.f.julian (Stálý) - 25.9. > Bohunko, já ač nejsem praktický, tak tě upozorním na malé faux pas, kterého ses dopustila...
Jestliže se chceš vydávat za mě, tím, že mi kradeš nick, tak pak se nemůžeš sama známkovat!
Ono to totiž technicky nejde, jestliže jsi pravý autor, víš?
Nu nic, prostě lež dělá chyby...
A mimochodem, kdyby šlo známkovat vlastní příspěvky, tak si dám 6, protože, když tento čtu, já se bavím nevídaně...
<reagovat 
 Čtenář - 25.9. > j.f.julian> Tak pak :D A tak pako opět prokázalo totální nedostatek citu pro jazyk.
<reagovat 
 čtenář Olda Franěk - 30.9. > čtenář> V diskuzi a v komentářích je to přesně naopak, než u tachometru :)



Zvláště zde na Totemu ber s rezervou každého, kdo nemá natočeno alespoň 10 -20 000 návštěv

<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter