Zamrzlo

V lesích zarputile mlčí mráz

a psy i jejich pány zavřel ras

za rám zátiší;

tenkými jazyky

sníh olizuje led

snad to ani nyní

není naposled

Kartáči holé borůvčí

tře šeru záda

ve stráni průhledný kouř

volá mě pryč

kotví mě tu;

jsou teď zaobleny hrany

zacelená kýla vědomí

a zaplivané podpalubí spí

Buky splynuly s nebem

nebe s polem

a po kopcích kolem

tváří se hole výchozy skal

od doby

co světlo semklo rty

Suché ostřice

stařeckým hlasem

pro sebe si opakují:

čas se sype suše

sýc úkosem sleduje vše

Pak po půlnoci

ochočené, sešlé slunce

ovíjí stěny výběhu;

stále vychází

nad měsíční krajinu peřiny

a víčka cejchuje

obrazci naděje