~ BOHÉM VE MNĚ ~


Jen potichu se políbíme a řekneme si sbohem...

Ten minulý byl pro ni křivák,
já přílišný jsem bouřlivák,
nezkrotný blázen - bohém!

Prý, proč jsem o ni tolik stál,
se srdcem jejím jen si hrál...
Proč láskou plýtvám nevděčným,
pro ni prý nadevšemi čním.

~

Zas oddávám se orgiím a jí je hloupé mstít se,
jak ze skleniček upíjím, z obou stran pálím svíce!

Dny, které bez ní prohýřím, už nevrátím jí zpátky,
vždyť pýcha zahubila "Řím"; lži jako kolovrátky.

Zda vím, že platím za svoloč, zda vůbec miluji ji,
že sám už ani nevím proč, a pro koho teď žiji!

~

Tak asi ano, je to tak,
vymklo se mi to z rukou,
já ve snech hledím do oblak,
srdce nám jinou tlukou...

Svou duši básník nespoutá,
volnost je víc než jmění,
neumím zalézt do kouta;
tož, pomoci - nám není!