TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 22.12. Šimon

Všechny rubriky

Výtvarno, kresby

> Výtvarno, kresby

> Kresby, skici

> Malby

> Koláže

>		Klasická grafika

> Ilustrace

> Blbůstky-pokusy

> Experimenty

> Prostorové objekty

> Teorie, historie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Rectangle
Autor: Pollock (Občasný) - publikováno 1.10.2017 (11:22:09)

	čtenář kulisa na poušti - 4.10.2017 > čtenář> Myslím, že píšeš hlavně o svým očekávání. Když stojíš před obrazem, může se stát něco vzácného, ale to se nestane jen tak samo sebou. Obraz jenom je. Není ale k tomu, aby splňoval to, co čekáš (ty a já a kdokoli). Ale jasně - aby divák něco uviděl, to s sebou nese riziko, že neuvidí nic, nebo že ho to prohlédnutí zraní. Ty asi nechceš divákovi přinášet riziko bolesti (z narušení zažitého) a chceš mít obraz bezpečně usměrněný. Takový přístup je taky možný, "bezpečné" umění, které člověka ukotví v něčem pevném. Stejně jako je možný i přístup opačný, kdy umění je nutnost skoro až zločinu, po kterém už divák nebude stejný. Zachytit a předat jednu soukromou emoci, to je taky možné, ale stejně nevíš, jestli ta tvoje emoce bude přečtená tak, jak jsi chtěl. Smysl je v tom, že různí lidé vnímají různě, každý si pro sebe vytváří vlastní obraz, když se dívá na ten tvůj. Ani nevím o mnoha situacích, kdy bych vnímal jen jeden izolovaný pocit. Snad jen v extrémní bolesti nebo extrémní radosti a myslím že ani jedno člověk dlouho nevydrží (například omdlí). A když se díváš na obraz určitě se ti toho vynořuje víc než jen jedna věc. Například z toho Muncha, kterého tady odkazuješ, vnímáš jen jednu emoci? Melancholii? A znamená to pro tebe "negativní" pocit, obrácený do sebe, bolestný? Nebo je v tom obrazu i naděje, otevřený prostor? Smíření, uklidnění? Atd. Taky můžeme říct, že ta zachycená tíže prožívání je plodná, protože přetvořila tíseň v krásu nejen vizuální (a to je právě to, čeho je umění schopné - vyjádřit něco nevýslovného). Dívat se na obraz má svůj čas, a nevěřím že by divákovi stačilo během toho času vnímat jen jednu emoci. Spíš věřím že mnozí autoři chtějí různými prostředky zachytit celou škálu emocí a svého vidění světa. Takový člověk se bude uchylovat k jiným metodám než ten, kterému jde o nějakou jasnou vodící linii. Můžeme taky říct, že je snazší dostat do obrazu něco konkrétního, co umožní akcentovat jednu z myšlenek nebo pocitů, zatímco abstraktnější vyjádření je sázka na jazyk obrazu samého, důvěra v ten jazyk bez pomoci názornosti - a to je skutečně riskantní v mnoha směrech - ale tvorba v sobě nese mnohá rizika (a divákova percepce taky) - to už se opakuju.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + sedm ?

Napsat autorovi (Občasný) Zařazeno v Galerii

Addictive Zone Orbital Defender Game