Minul jsem na ulici dívku

byla jak sen

z tašky ji vidím čouhat výšivku

šila ji jistě nějaký ten den.

Srdce mi vzplanulo žárem

chci ji dohonit

už se mi v davu ztrácí málem

nechytím-li ji, nebudu mít klid.

Upouštím od původního plánu

podle kterého jsem měl do práce jít

teď si něčím jiným hlavu lámu

tu dívku chci mít.

Dívko, stůj

budu jen tvůj

srdce mé říká ano

tak zastav, má neznámá dámo

ať poznám tě blíž

tak prosím slyš

a zastav kroky své

tebe si vybralo srdce mé.

Jenže ona o mé existenci neví

a svého plánu se drží

stále se mi výhled na ni mění

jak dlouho to vydrží.

Konečně štěstí mám

do galanterie vešla

před obchodem na ni čekám

vychází, pohled mých očí našla.

Hledíme si z očí do očí

lidé do nás vráží

nikdo z nás neuskočí

a promluvit se neodváží.

Stojíme na místě

stojíme nejistě

srdce naše si řekla ano

tak promluv má neznámá dámo

ať poznám tě blíž

tak prosím slyš

a stůj na místě svým

tebe jsem si vybral srdcem svým.

Koupit jsem si sem šla

nit červenou

doma mi už došla

pro výšivku svou.

Podívej místo mi zde zůstalo

nevěděla jsem, co zde vyšít mám

až při pohledu na tebe mě napadlo

že zde naše srdce dám.

Vzala mě k sobě domů hned

červenou nití srdce vyšila

láska je sladší než med

a naše srdce se spojila.

Sedíme vedle sebe

oči má jak modré nebe

řekli jsme si ano

tak pojď k oltáři, má dámo

před námi je život celý

věřím, že bude skvělý.

Jen v práci to nebude taková legrace

za to že jsem dnes nepřišel do práce.