|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Ležíme nazí
každý na své straně těl
tak jako bychom se právě narodili
což mne vede myšlence
že snad ani mrtví
by neměli být oblékáni
jen nás dva k šatu donutí zas ráno
však teď ručičky hodin se ukrývají ve tmě
ač čas je nám blízko a tikot je jako zvuk kapek
tam venku kde prší
kde hádají se opilci
a blázni hledají pravdu nebo komunismus
jen psi si hledí svého a štěkají na Měsíc
rozsvícených pokojů kde ti kdož nemohou spát žízní po světle a stínech
neboť ten pravý je ukrytý za černými mraky a neony se stříbrnými plyny
a tak jediné hvězdy co máme, jsou ty, které nám svítí v duši
na tvých ňadrech tančí ďáblové s anděly svůj pomalý tanec
ten poslední
před kterým je pokaždé sex
protože by jinak oči, jimiž to říkáš, ztratily smysl
a němé osleply by s televizí
tak dej mi ochutnat jazyka a tvých jiných syrových mas
jsme svým hladem i žízněmi podobni kruhu na hladině
ani tady ani tam
a napij se ze mne všeho, co chceš
ty s rozpraskanými rty jako srpnové pole
ty hladová po chlapech a jejich horkém tichu
v němž pokaždé zmizí
když ráno hladíš, co v noci otisklo se do bláta postele
jizvy na tvářích
propasti dechu
let jeřába
ač nikdy nepřišel
ten, který ze zastavených snubních prstenů
odlévá červen, přívěsky na krk a jiné tretky
a ještě mu zbude na jednu náušnici
tak abys hledala tu druhou
po věčnost nedělí a záblesků létavic na obloze
a stále
abys tak byla se mnou
že druhou
před tebou ukrývám
|
|
|
