suchá cesta 4 – mea culpa, mea maxima culpa
(od cesty revoluce v konání k evoluci v myšlení)

tep světa se nápadně zrychlil
kočár letí i s chybami
které nikdo nestačí opravovat
matrix se nám směje
protože ho vzýváme místo Boha

strach z neznámé budoucnosti
nutí malé hybatele – fragmenty síly
jednat v mozaikové shodě
globalizace moci a mamonu

dobrodruhům stačí oplocený dvůr
a privátní tření pindíků
o jadernou hlavici
pokořitelé civilizací touží
po jistotě z vlastní dlaně

báječný nohsled vstřebá
prvotní impulz a dál jedná
dle „vlastní“ filozofie poznání
média jsou jen hrot ledovce
manipulace oslabeného vědomí
je nakažlivá rakovina srdce

starý svět potřebuje nové šaty
plodí nové unifikované oběti
v matrixových kostýmech
myslitelé jsou jen obtížný hmyz
na okraji konstrukce Spokojenost

fragmenty kontrolují vaše nápady
regulují nespoutanou fantazii
do barevných neškodných vražd
a vyprázdněných šablon polibků
utápí nás v nehledání sama sebe
nabízí masovou seberealizaci
a  pevný uplatnění v rámci stavby



nabuzená mezirůstová generace
vymezující se proti „zbytku“ světa
může volně žít on line
v mnoha luxus cool arénách
neotřelá svobodně otrokářská tvář
čeká na zrod neposkvrněné generace
která byla počata z děsu a vášní
recyklovaných lžihrdinů
na troskách úcty a tolerance

virtuální svět překonal smrt
vysává povrch a nazývá ji pravdou
jinakost a šťáva
noví živí bojovníci podlehnou
a předem prohrají náš boj
proti útlaku tupé chtivosti

církev ztrácí krev a odumírá
hledači jdou individuální cestou
ateismus není bezbožný
ateismus čeká
dnes vládne lež
přetvářka a zrada
samoočistný proces
je zase ohrožen
ohlupováním davů

žijete mimo děložní lůžko
souložíte se svým Já
chlemtáte mrvu s pelyňkem
a to nejcennější z vás
utápíte ve vlastní šťávě

(4.5.2017)