|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Na břehu města voda je polí
za mými kroky cesty je brázda
a zima kolem se slepeckou holí
sněhem je bílá a lidmi prázdná.
A větve stromů jsou jako hadi
měděné stvoly jen svítání třtina
vítr mi pod šaty jak dlaň tvá bloudí
zemřela vteřina rodí se jiná.
Ze stínu vyrostlo tělo mé z hlíny
jak ozim mlčení jako slib žní
polibky osvícen rozbřeskem siný
mrtví se v okamžik zdají, že sní.
A mráz mi přišívá rty mé jen k sobě
důkazem o Bohu jsou křídla vážky
odpouštím plamenu kamení v hrobě
Jidáši za Krista závrati výšky.
|
|
|