Popěvek budoucího běžence

Mraky plynou nad otčinou

některé už unavené stářím svým

rozmrzele plachtu svinou

jiní s věkem nejistým

rostou dál a promítají

pásma slunce, pásma stínu

co jak mráz po zádech běží kraji

a klopýtají přes hladinu

a když slunce klesá níž

k východu se vlny stočí

leč vybledle to všechno uvidíš

jen když zavřeš obě oči