Chrliče zpité několika dny

plivají na dřevo kříže.

Uprostřed nás, kdo sešli se

zde v poledni,

je Kristus jako poslední.

Svěšená hlava, dálky nečisté,

snad i víc by nás bylo spojilo.

Toužení, věčný očistec

lidského těla než

zvítězí něha nad silou.

Hřeby, jež proklály lidské

maso a kosti,

poutají v Tobě nás

Kriste k věčnosti.

Hodiny plýtvají pískem.