|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jsi mé světlo, prach, prostor a čas
kterému jsem světlem, prachem, prostorem a časem
vím
zatímco vrásčité domovnice s očima bez ohně
které pamatují ještě obě Rudé armády, zamykají činžáky s mrtvými byty
a voda těl je čistá a navrací zpět hvězd i našich kruhů právě včas
jichž jsme se kdysi vzdali se samozřejmostí milenců
i v přítomnostech s nimiž se snažíme o něco víc
než o otázky na pravdu
a tak
objímáme se
jako jedna z Mléčných drah s galaxií v jakési Andromedě
a nevíme o nic víc než před vteřinou
když se pokoušíme políbit na své odvrácené tváře
které nám kvůli Měsíci, bláznům a psům zakázali mít už kdysi
jen tma černá jako růže
které noc co noc po hospodách tohoto města nabízí věčná květinářka
pánům ke smutku a dámám k zranění
protože jedna je za stovku a bodají jako Krista do boku, když přivoníš
je cítit jako francouzský parfém
který je z cigaret, spáleného benzínu, vína, milenců a rtěnek
jímž mi voníš ze zápěstí a slabin
a tiše šeptáš Bože i jiná slova
jakoby ses ptala po mém jménu
jako po něčem, co chceš zapomenout
i vědět
|
|
|
