na rohu všedního dne

samotná žena jde v davu svých myšlenek,

za ní jdou další všední lidé

směsice barev černé a bílé

na rohu všedního dne

muž postavil se do fronty na čerstvé návody k použití s prošlou záruční lhůtou

na rohu všedního dne už otevřeli

vzduch nasává vůni prvních půllitrů piva

na svačinu, na oběd,

a večer sejdou se tu znova,

život mužů není žádný med,

                                               ani pivo není jed,

to vědí všichni, zajatci čtyř zakouřených stěn,

 bez shody na společným nepříteli,

sami by se pozabíjeli

jak narkomani bez svý dávky

v rozhovorech o ničem hledají svoji cestu všedním dnem,

ostatní je stejně nepochopí

mají svůj vlastní všední sen,

tak nevšedně odlišný

na rohu všedního dne dál zůstávám bezejmenný

jsem pouhým nevýznamným pěšákem

v davu,  na rohu dne, ztracený