ZALKNUTÍ

To že nešel zastavit čas

nejen na hodinách vysoko na věži

byl důkaz že zázraky se dějí

Ani rozmarná podzimní dlažba

                            - doskočiště pro pády z nebe

v zákoutích za pozdravy z Orientu

nezdála se být příliš natvrdlá

A nad tím vším se vznášela

důvěrně snová tvář jako toxická hostina

jejíž poslední chod je zalknutí

Nepřišlo mi zvláštní

když se na mne usmála

že jsem si vzpomněl

na tři muže ve člunu plném cigaret

avšak bez jediné zápalky

Jakmile jsem jí totiž chtěl dokázat

že tma je jen světlo v pyžamu

někdo nervózně doopravdy zhasnul

Kaštany rok co rok praskají

abychom měli vzpomínky na to že jsme

Koho ale zajímá náš život

A zajímá vůbec nás samotné

Protože ptáme-li se takto je jisté

že dovolit si být skutečně sám sebou

je čím dál tím větší bohatství

Přitom jako by tu nebylo

spoustu důležitějších otázek

Například s kým dnes povečeří

plastový houpací pejsek před KFC

Nebo zda noční krém

pomáhá i na noční můry

Nebo komu se zastavilo srdce

                            - fotografovým zmáčknutím spouště

zrovna za tímto rozsvíceným oknem

na posteru americké metropole

tak úžasném až pláče samotou

na české zdi vesnické putyky

Či snad dají-li se napsat aranže

jímavé procházky ve dvou

pro symfonický orchestr