Ač se mi tváří šíří vrásky,
nejsou ze smíchu ani z lásky,
duši stále dívčí,
tvoje "Piko" ničí.
Srazil se mi svět,
když sis vedle sed'.
Pár slov stačilo,
mně se nesnilo,
že ocitnu se s tebou na talíři,
lépe řečeno na pranýři.
Pár slov zlých,
v očích už není smích,
v hlavě hlasy,
to's nechtěl asi.
Ale cos vlastně chtěl,
nedozvím se už bohužel.
Odumřel lásky květ,
mně zřítil se svět,
vzpomínky zůstaly.
Na věci, co se nikdy nestaly!
Ve snech pronásledovat mne smíš,
tím květ "lásky" znovu obnovíš,
však žel
bludný kruh se právě uzavřel!
|
