|
Můj „první“ ples-
/ Ranní zážitek-3.3.2015 /
-nebyl mým prvním plesem, alespoň tak mi to
nepřipadlo, ačkoliv mně to na té autobusové zastávce připadalo podivné. Pro mne
to byl zcela jistě první ples, neboť o takových plesech jsem si pouze čítával, ano-čítával,
nikoli čítávala, ačkoliv jsem byla na tom plese jako žena a nikoliv jako muž
čekající na autobus MHD. Stalo se mi to dnes ráno, kdy jsem opravdu čekal na
ten autobus a krásným na tom bylo právě to ráno. Bylo sice chladné, ale
slunečné ,ale takové počasí mám rád, nikoli ráda, a měl jsem chvílemi pocit, jako
bych byl někde jinde než na nějaké zastávce. Jako bych sestupoval se schodů, jako
bych sestupovala po schodišti jako krásná žena v bílých plesových
šatech a byla jsem si toho vědoma a
věděla jsem, že na mně mohou ti muži oči nechat. Zkrátka jsem se stal ženou a
to krásnou ženou a byl to zvláštní a vzrušující pocit. Sestupovala jsem po tom
schodišti a měla jsem nádherné šperky…nevím, co mne to po ránu napadlo či
popadlo,ale bylo to krásné…
Dole v našem knižním skladišti jsem o
svém zážitku vykládal kolegyni Haně.
„Podívejte madame, mně se stalo to, že jsem si
připadla jako bych byl nějako krasavicí v plesových šatech.“
„To je zajímavé,tak povídejte pane Ká“.Tak mne
totiž v práci oslovují,ačkoliv se nejmenuji Ká, nýbrž Ka…
„No já opravdu nevím, co říci. Prostě jsem
najednou sestupoval po schodech a úplně živě jsem cítil , že jsem žena a to
krásná žena Maruško“, takto zase oslovuji kolegyni Hanu já ,“bylo ta jako by
z předminulého století.Víte co,takový ten skutečně noblesní ples jako
někde ve Vídni či Petrohradu. Měla jsem také ty dlouhé rukavice až nad loket a
cítila jsem pohledy těch mužů a bylo to povznášející. Na krku jsem měla nějaký
třpytivý šperk a byla jsem zalitá světlem
Kolegyně dodala, že má tu dobu ráda a že jí se
ji zase jednou zdálo, že je mladým mužem, asi šlechticem. Také to mohlo být
někdy v tom devatenáctém století a že jela na lehké bryčce dlouhou alejí
k průčelí nějakého sídla. “Měla jsem takové ty jezdecké holínky a šátek
kolem krku a v hale jsem se potkala se svoji matkou, tedy nemyslím tu
svoji matku jako teď, ale tamtu t toho minulého století-to se mi také často
stává, že říkávám o tom 19.st. minulé století, ačkoliv je již podle kalendáře
stoletím předminulým. Stále jsem se ještě nějak v tom třetím tisíciletí
ještě neusadil. Vzpomínám si na rok a silvestr 2000 a byl to celkem běžný rok a
celkem běžný silvestr.Rok 1000 n.l. nám
nyní připadá již tak vzdálený a myslím si, že skoro vůbec nedovedeme představit
, jak tehdy ti lidé žili a mysleli. Již se nám začíná ten rok 2000 vzdalovat a
bezpochyby se za tisíc let najde nějaký myslící stroj, který si řekne, muselo
to tehdy být zvláštní, když ještě žili lidé a také já si říkám, že to muselo
být zvláštní, tehdy někdy před tím rokem 1900, kdy dámy v dlouhých
rukavicích sestupovaly po schodištích …
Samozřejmě, že i dnes tu a tam nějaká žena
v plesových šatech sestoupí po schodišti,ale je tu rozdíl a je v tom
rozdíl nejméně sta let a to je důležitý rozdíl, ačkoliv tehdy i dnes jsou ženy
v mnoha ohledech podobné a stejné.
Škarohlíd by mohl poznamenat,že takových plesů
účastnil pouze příslušníci a příslušnice
parazitujících zahálčivých vykořisťovatelských společenských vrstev a měl by
pravdu a tak tomu je i dnes a měl by náš škarohlíd také pravdu v tom, kdyby
poznamenal, že sestup takové namyšlené krasavice po schodišti není jen tak a
vyžaduje mnohou okolnost praktického charakteru .Takový ples vyžaduje nějaký
palác a ten palác musí být vytopen a osvětlen a bez pití a jídla se taková
společenská událost také neobejde,takže nám vyvstávají v plesovém zákulisí
početní lokajové a čišníci a služebné a kuchaři a kuchtíci a všelijaký další
služebný personál a začínají se nám objevovat krejčíci a švadleny a také mnoho
jiných lidí a začínají se nám zde objevovat společenské a historické
souvislosti a také otázka proč mne vždycky vzrušoval pohled na štíhlý ženský
krk ozdobený sametovou páskou a proč mi nikdy nedaly pokoj právě ty dlouhé
rukavice,které jsem na tom záhadném plese určitě měla a mám pocit, že i ta
páska na tom krku nechyběla…
|
