|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Nadmíru kdysi sprejery okouzlen
východy vchody v opačnost vedou jen
na rohu jednoho spatřím dílo
nevidět! kéž by se poštěstilo.
A tak jdu dále
stěny na mě cení zuby
motivy se štěkotem vyskakují
nad nimi duní vlaky metro
v rohu někdo vytvořil louži
ještě něco.
Život je v podchodu i trochu nad
zděšené tváře se otočily
motivů tisíce zachytily
jedna z nich zašeptá hrůza též lad.
Zakopávám přistávám rozpláclý
všechna krása i ošklivost
kráčejí do mě vojenským pochodem
zakously se piraním způsobem
ohlodán koncertuji lýtkovou a stehenní kostí
na cimbál z těch zbylých.
Koncert doplňuji
utrženými hlasivkami
co mi ještě zbyly v peněžence
vedle štístka šupinky z kapra.
Město podchod usíná
město podchod ožívá
poté zazní:
kdo má dnes sakra službu!?
|
|
|