#90

vítr ve vlasech
hlava trčí z okýnka
čechráš vlnky nad horkou silnicí
beton taje 

holka modrooká nesedávej u potoka
zpíváte, abys nezvracela
v autě nikdy nedýcháš nosem
světle modrá škoda 120
výpary 90. let 

//

v noci’s odjížděl na služební cesty
dveře taxíku’s dovíral neobratně
ty rány budily zbytek čtvrti 

o víkendu’s doháněl
pekl housky
Ona vyměňovala žárovky
sekala přerostlou trávu
mazala ti záda mátovou mastí

její prsty pleskaly o tvou změklou zrůžovělou kůži
v dlaních skrývá mozoly

děti si prý realitu pamatují rozdílně
říkali mi, když mě pak léčili z nevydýchatelných neduh

možná to bylo tím, že jste se nikdy nepolíbili