IVAN TROJAN. BŮH, KTERÝ SE TĚŠÍ NA RACKA I POHÁDKU ŠŤASTNÝ SMOLAŘ
Rolí Boha v inscenaci Dejvického divadla Ucpanej systém se plzeňskému publiku představil v září v rámci mezinárodního festivalu respektovaný herec Ivan Trojan. Obě představení zmíněné hry byla do posledního fleku vyprodaná.
Skandovaný aplaus zcela zaplněného hlediště Komorního divadla v Plzni, to byla odměna Dejvickému divadlu, které zde v rámci 20. ročníku Mezinárodního festivalu Divadlo uvedlo hru Ucpanej systém, dramatizaci textů skotského spisovatele Irvina Welshe. Zájem o ni byl tak velký, že ji festival zařadil hned dvakrát a obě představení vydělala slušnej balík. Diváky lákala možná i jedna z hlavních charakteristik Ucpaného systému v tiskových materiálech – nejsprostší nejhubatější inscenace v Čechách, do patnácti let nevhodné. Přitom v ní Ivan Trojan znázorňuje postavu Boha. Jaká tedy je?
Krátce poté, co reflektory osvítí scénu a před vámi se objeví stísněný prostor nálevny v páté cenové, krátce poté, co v ní začně bizarní skupina osob rozvíjet ironizující obraz lidí na okraji zprofanované společnosti a neuvěřitelně uvěřitelný příběh, je zcela zřejmé, že nevybíravá mluva je nutnou charakteristikou prostředí, že je nezbytná. Že bez ní by hra nemohla mít dopad, který má.
Odezva byla mimořádná. „Plzeň má tradici, vždycky se tu dělalo dobré divadlo a dělá. A myslím si, že to s tím také souvisí. Když je dobré divadlo, jsou dobří i diváci,“ říká Ivan Trojan.
V Ucpaném systému jste si zahrál Boha. V nezvyklém pojetí. Pozoruje, nakonec manipuluje ostatními podle svého rozmaru a zvláštně splývá s prostředím. Jakoby se na lidech mstil za své nedostatky. Prohlásí například: Jsem takový, jakého si mě představujete. Jak to vnímáte jako herec, když tohoto Boha ztvárňujete?
Takových věcí je tam víc. „Stvořil jsem vás k obrazu svýmu, tak se s tím smiřte…“ My nikdo nevíme, který Bůh je ten správný. Tohle je Bůh Welshův, Bůh dramatizátora Daniela Majlinga a režiséra Michala Vajdičky. A částečně i můj. Tedy když ho hraju. Pak tam vždycky dávám něco ze sebe.
V povídce Karla Čapka vystupuje Bůh při Posledním soudu nikoliv jako soudce, ale jako svědek. Soudí lidé. DJ Cam nazval svůj nejslavnější opus až v downtempo abstrakci se zrcadlící hip hop, že Bůh vždy pozná hned ty své dobročinné lidi. Je jasné, že úvahy o Bohu se ubírají různými směry. Co je vám nejbližší?
Pokud se dotýkáme otázky víry, tak je mi nejbližší Dostojevského replika z Bratří Karamazových, kde se říká, že to „ďábel zápasí s Pánem Bohem a bojištěm jsou lidská srdce“.
Karamazovi jsou další z úspěšných titulů Dejvického divadla. Když takové role ztvárňujete, máte vůbec šanci uniknout zásadním otázkám a úvahám o životě? Řešíte je pořád?
Já tyhle záhady řeším. Jsem ve věku, kdy bych je už měl řešit. Herectví je dobré povolání v tom, že se takových věcí můžete dotýkat.
Odkrývá herectví v člověku i jeho vnitřní zasunuté šuplíčky, o kterých třeba ani neví?
Určitě ano. To je to, co mě na divadle láká. Co bych já sám třeba nikdy neudělal, tak mám možnost udělat, říct z plátna z nebo jeviště na plnou hubu. Podělit se o to s diváky.
A dělíte se nejen o pojetí Boha, ale i o humor. Překvapuje mě, jak silně vás mají lidé stále spojeného s Četnickými humoreskami. Není to někdy na překážku?
Já to tak nevnímám. Myslím si, že lidé si vzpomenou na Béďu Jarého, ale i na Samotáře. Měl jsem to štěstí, že seriál i film šel ve stejnou dobu. Zároveň mám štěstí, že jsem mohl hrát spoustu dobrých postav v různých žánrech, divadlech i filmech. A že ty věci vyšly většinou dobře a zajímavě.
Zajímavé je i to, v jakých obloucích se vám některé typy postav vracejí. V odlišném pojetí. V pohádce Anděl páně jste hrál anděla, teď jste povýšil na Boha v Ucpaném systému. Po Četnících hrajete detektiva v novém snímku Ve stínu.
Ano. Mezi četníkem a detektivem jsou nějaká pojítka, ale zároveň je to příklad toho, jak žánrově odlišné postavy to jsou.
Anděla jste si také užil.
To ano. Hrál jsem do té doby v různých ne právě tak docela vydařených pohádkách. Až jsem naštěstí s Jirkou Strachem natočil Anděla páně. Naše první pohádka byl dabing na kreslený film Hledá se Nemo, kde jsem namluvil Nemova tatínka. Tenkrát jsem si říkal, že je tu alespoň nějaká pohádka, která za něco stojí, i když tam dodávám jen hlas. A pak přišel Anděl.
Dnes už máte čtyři děti. Neříkáte si někdy, že nám pěkná pohádka pro děti a rodiče chybí?
Teď jsme s Jirkou Strachem natočili novou pohádku Šťastný smolař, viděl jsem už hrubý sestřih. Zdálo se, že to dává smysl, je to milé a vtipné zároveň. Snad se bude líbit. (Již před mnoha lety byla tato pohádka k dostání knižně, s ilustrací Adolfa Borna na obálce a velmi bohatě mě zaujala v doprovodu fotek Zuzany Mináčové, napsal jí Matěj Mináč. Pro mě byla stejně přínosná jako výstava fotografií Zuzany Mináčové v Plzni, její foto jsou známým pojmem ve světě umění!)
Na co jste naposledy vzal své děti?
Dvě starší na premiéru filmu Ve stínu, do divadla je také beru. Ale s Ucpaným systémem ještě nějakou dobu počkáme.
Půjdou ve vašich stopách?
Nevím. Druhý nejstarší syn tvrdí, že hercem bude. Ale to se teprve všechno uvidí.
Vraťme se nakonec k Dejvicím. Proč jste tomuto divadlu tak dlouho věrný?
Asi z toho důvodu, že nám lidé dávají zpětnou vazbu, že si nás žádají. Zároveň cítím ze souboru, že přes všechny krize, kterými jsme si museli za patnáct let projít, držíme pospolu. Mám pocit, že jsme ještě pořád neřekli všechno. Je to určitě do značné míry díky Mirkovi Krobotovi, který se snaží, aby věci působily pestrým dojmem a abychom se navzájem překvapovali. Je to i ve výběru hostů, kteří u nás dělají. Na Ucpaném systému s námi spolupracoval Michal Vajdička a Danko Majling se slovenským týmem a měl jsem pocit, jakoby s námi dělali už deset let. A ta spolupráce bude pokračovat i příští sezónu, kdy bychom měli spolu dělat Čechovova Racka.
Tak už víme, na co se těšit!
Uvidíme. Snad se nám to povede.
(Vyptávala se Gabriela Špalková, MF Dnes)
*
SAŠA RAŠILOV (40)
Dovolenou Saša Rašilov strávil natíráním lišt na modro – výsledkem je provensálská veranda. S novou sezonou ho opět čeká spousta práce. „Na podzim budu opět hrát v seriálu Ordinace v růžové zahradě a v několika představeních v Národním divadle. Taky se pokusím uvést v život svou kapelu Galantní jelen a pomáhat své ženě ve fotoateliéru Le Petit Cheval,“ vyjmenovává své aktivity.
KDY A PROČ JSEM SE NAPOSLEDY NAHLAS ZASMÁL:
„Když se mě dcera SMS zprávou rozladěně ptala, co ti chlapi na tom fotbale vidí. Otázka stará jako lidstvo samo.“
KDY JSEM NAPOSLEDY VYZNAL LÁSKU:
„Pokud je milovanou bytostí žena, je to stejné jako s aktualizací antivirového softwaru, čili denně, pokud možno naposledy těsně před připojením k síti.“
KDY JSEM NAPOSLEDY PŘEKONAL STRACH:
„Na Korsice jsem skočil z mostu do horské řeky dle návodu: čím déle přemýšlíš, tím je strach silnější, takže se neboj a skoč.“
KDY A PROČ JSEM NAPOSLEDY PLAKAL:
„Když se pohřešovaný kocour Morris, jeden z mých šesti statečných, po třech dnech pohřešování zjevil na zápraží. A když pak bohužel zase zmizel, tentokrát už navždy.“
KDY A CO JSEM NAPOSLEDY ZÁVIDĚL:
„V jedné skákací hře na telefonu mám lepší skóre než moje čtrnáctiletá dcera. Vítězství je to ale chabé vzhledem k tomu, že většinu dalších elektronických operací, jako např. napsat e-mail, zvládá podstatně rychleji a lépe.“
KDY JSEM SE NAPOSLEDY DOBŘE NAJEDL A CO TO BYLO:
„Na Korsice v horách jsme jedli báječně. Bohužel nevím, co to bylo, protože tak dobře francouzsky neumím. Takže vyhrává poctivá svíčková od mamá mé ženy a vzápětí další svíčková, tentokrát od mojí maminky k mým narozeninám, hned jak jsme se vrátili domů.“
KDY JSEM TRPĚL NAPOSLEDY KOCOVINOU:
„Po koncertě naší kapely Galantní jelen s Pepou Munzbergerem na Letní Letné na Lipně.“
KDY JSEM SE NAPOSLEDY NA NĚCO STRAŠNĚ TĚŠIL A NA CO:
„Na Prodigy letos na Rock for People.“
KDYBYCH VĚDĚL, ŽE NĚCO DĚLÁM NAPOSLEDY V ŽIVOTĚ, CO BY TO BYLO:
„Jak známo, chlapi myslí jen na to jedno.“
MŮJ POSLEDNÍ ÚLOVEK:
„Kniha Richarda Bacha Dar křídel“.
Narodil se do umělecké rodiny 26.7.1972. Vystudoval konzervatoř a pak DAMU. Už při studiích hrál na řadě pražských scén včetně Národního divadla. Známý je z filmů a seriálů, dabuje, stále se pokouší o svou revivalovou hudební skupinu (na paroháče?). Je ženatý s herečkou Vandou Hybnerovou, vychovávají dvě dcery. Jeho otec byl známý muž za kamerou, bratr Václav hraje v kladenském divadle, sestra Naďa pracuje v České televizi. Dědeček, po kterém se jmenuje, byl populárním hercem své éry. Genům tak neměl Saša Rašilov šanci uniknout.
*
„Žena vás může přestat milovat, může z vás být otrávená, může vás opustit, nenávidět, zapomenout, ale nesmí vámi pohrdat.“
(Jean–Paul Belmondo, herec)
Může být amor amorální? může být slečna speciální? může být rande triumfální? mohou být touha a hormon populární? může být pro Annu opět někdy má pusa velká a spontánní? Yeah veliký polibek Vás probudí a třeba se tomu ani druhá strana neubrání?
Únor není na srážky, ale jenom na srázky a tužka není na lámání, ale na Vaše hravé obrázky já mám památníček a Vy dovnitř ostré tahy tužky ozdobička ženské krásy je mix jablíčka i hrušky kresba vzniká blahodárně a ne sekundárně tohle dílo molekulárně s účinky prodělané životní lekce primárně
Sochař, který vytesal rekordního Masaryka dle Marie Homolové (MF Dnes)
Prezidentovu sochu už v Rudce u Kunštátu nenajdete, zničili ji za protektorátu. Z nejslavnějšího díla STANISLAVA ROLÍNKA zůstaly jen nohy…
Zemřel příliš záhy. Nestačil ani dokončit výtarné studium a potvrdit tak svůj mimořádný talent, který podpořil i prezident Masaryk. Ale tak, jako si proslulost dobyly lesní sochy Václava Levého u Liběchova či skalní galerie Vojtěcha Kopice nedaleko Turnova, patří mezi pozoruhodnosti Rolínkův Masaryk (či jeho zbytky), lev, svatý Václav a částečně kamenní blaničtí rytíři v jeskyni poblíž moravského Kunštátu. Ty tři sochaře navíc spojuje ještě něco: začínali jako amatéři. Levý byl vyučený truhlář a kuchař, Kopic původem rolník, Rolínek vyučený čalouník.
S poštovní známkou na štaflích
V polovině 20. let minulého století vídali lidé z moravského Bořitova hubeného, bledého Stanislava, jak míří k bývalému lomu pod Velkým Chlumem. Když se rozneslo, že tam do pískovcové stěny tesá obrovskou dívčí tvář, smáli se mu, a tak plaše postoupil dál mezi stromy na svah kopce a změnil téma. Ze skály začal tvořit postavy tří legend. Jana Husa, Jana Žižku a Prokopa Holého. Traduje se, že pracoval s tím, co našel doma – s hasičskou sekerkou a půlkou nůžek na stříhání ovcí.
Když se 9. února 1902 v Bořitově narodil, byl jen dalším dítětem pivovarského dělníka a zemědělské dělnice. Rok nato otec zemřel a rodinu živila matka, která pak syna tak tak držela v učení. Ve dvaadvaceti onemocněl tuberkulózou, rok strávil v sanatoriu, nakonec mu lékař řemeslo zakázal a doporučil chodit do lesa. Toulal se v něm poctivě, až si jednoho dne donesl primitivní nádobíčko a začal tvarovat pískovcovou skálu.
Navzdory posměchu okolí se zvěst o pozoruhodném sochařském díle v lese na Velkém Chlumu roznesla a zlákala diváky. Objevil se mezi nimi i František Burian, kunštátský velkouzenář, starosta a nadšený vlastenec. Setkání se sochařem samoukem považoval za znamení. Konečně našel člověka, s nímž se mohl pustit do monumentálního projektu, kterým hodlal proslavit svůj kraj.
Nad Kunštátem Burian zakoupil kopec a přesvědčil Rolínka, aby z pískovcové skalky, která z něj půltřetího metru vyčnívala, vysochal Masarykovu bustu. Počátkem června 1928 mladík začal, jenže krátce nato se doneslo, že v Hořicích mají Masaryka celého a devět metrů vysokého. Rolínek se rozhodl, že dá obnažit celou skálu a udělá z ní prezidenta rovněž celého, ale ještě vyššího. Jediný vzor, který na začátku měl, prý byl Masarykův portrét na poštovní známce, kterou si přilepil na štafle. Později získal alespoň fotku prezidenta stojícího.
Na začátku vůbec nebylo jasné, jak je skalní masiv vysoký, ale Rolínek to riskl. Zatímco pomocníci skálu odkrývali, sochař jim sestupoval v patách shora dolů a tesal. Hlavu, ramena, tělo, ruce držící klobouk, nohy, sokl… Dohromady čtrnáct metrů. Socha, která v Evropě neměla konkurenci, byla odhalena 21. října 1928, na slavnosti se sešlo na třicet tisíc lidí.
Stále nemocnější Rolínek pak znovu zamířil do sanatoria, jenže v tu dobu se o jeho další osud zasadila spolu s Františkem Burianem i spisovatelka Oldra Sedlmayerová, Masarykova důvěrná přítelkyně. Díky ní a s podporou prezidentské kanceláře Rolínek získal stipendium na pražské AVU. Ještě než na ni nastoupil, vytvořil v sousedství Masarykovy sochy nádherného lva v nadživotní velikosti, aniž to zvíře kdy viděl živě.
Svatý Václav na pivovarském koni
Burian Rolínka vedl v patrnosti dál a do Prahy mu napsal, že pojal myšlenku vlasteneckou galerii nad Kunštátem rozšířit. A tak sem student o prázdninách zase přijel. Měl pomoci vyhloubit v kopci jeskyni a v ní vytesat bájné svatováclavské vojsko. Není zcela jasné, kterou část ze spících rytířů v jeskyni skutečně vytvořil. Ale prokazatelně je autorem impozantního svatého Václava sedícího na podsaditém koni.
Do druhého ročníku školy však sochař už nenastoupil – v červnu 1931 zemřel. Když dokončoval jezdeckou sochu, v předtuše prý matce řekl: „Já dodělám svatého Václava a on dodělá mě.“ Bylo mu devětadvacet, ale zanechal po sobě dílo, které neslo punc mimořádného talentu.
Co víc, netušil, jak symbolický bude osud jeho Masaryka. Přišla okupace, kousek nad Kunštátem se tyčil prezident Osvoboditel a Burian dostal pokyn něco s tím udělat. Nejdříve se pokusil úřady oklamat: tělo dal zazdít a hlavu obestavět dřevěným domečkem. Jenže v roce 1941 přišel nový přípis, že do čtyř neděl socha musí být zničena. A tak ji s výjimkou spodní části nohou (ty tu ponechali) rozřezali na kusy a v bednách uschovali. Kdosi však udal i to a za heydrichiády byl rozřezaný Masaryk rozdrcen a skončil jako hromada kamení.
Jeskyně se svatováclavským vojskem okupaci přežila a dnes je turistickou atrakcí. Z Rolínkova díla tu zůstal lev, svatý Václav, možná některé z tváří spících rytířů a prezidentovy obrovské kamenné nohy, zarůstající břečťanem. A také na jih odtud na Velkém Chlumu důstojně propracované husitské sousoší. Jen dívčí tvář ve starém lomu u Bořitova, Rolínkovu prvotinu, mění vítr, deštík, slunce a mráz jako bejk zase v beztvarou skálu.
STANISLAV ROLÍNEK 1902–1931
S pomocí Masarykovy prezidentské kanceláře získal stipendium na AVU. „Rozhodl jsem se, že půjdu studovat. Lásku k umění mám, chuť též. Nedělám to z nějakého prospěchářství, nýbrž doufám, že se mně ujasní a vysvětlí ještě mnoho z říše krásna a umění,“ řekl o tom Rolínek.
Klára Trnková, akademická malířka a dcera Jiřího Trnky:
TATÍNEK JIŘÍ TRNKA NÁM UKAZOVAL POHÁDKOVÝ SVĚT
Nemám moc ráda vzpomínání potomků na své známé předky. Protože je třeba zachovat dekorum, vychází z vyprávění jakási neživotná ušlechtilá postava, připravená se rovnou zařadit do čítanek. Sama, když něco takového čtu nebo poslouchám, se někdy divím a nepoznávám ty lidi, mezi kterými jsem se občas motala jako malé děcko. Co se týče vzpomínek na mého tatínka, všichni, kteří ho znají, vyprávějí, jak byl pracovitý, zádumčivý a nemluvný, kdekdo z něj měl respekt a mimochodem dnes to vypadá, že měl desetkrát víc spolupracovníků a přátel než ve skutečnosti. Pracovitý sice byl, na svou práci se soustředil a moc se při tom neusmíval, ale na druhou stranu jsem do dneška nepotkala člověka, který by, když se opravdu zabere do nějaké pro něj důležité činnosti, vůbec komunikoval. Sama, když maluji, píšu nebo dělám návrhy, nevnímám okolí vůbec. Jiná je ovšem práce v týmu, kde je třeba souhra všech členů. Můj otec měl velkou výhodu, protože byl schopen dokonale se připravit předem a od začátku měl jasno, věděl, co chce, a zároveň, protože měl obrovskou autoritu, dokázal jasně a srozumitelně vyložit, co potřebuje, a více nediskutoval. Sama jsem byla svědkem přípravy loutkového filmu, kdy někdo z jeho spolupracovníků přišel s nápadem a odpověď zněla: „Ano, ano, to by bylo pěkné, ale udělejte to, jak jsem řekl.“ A bylo jasno.
Málokdo se také zmiňuje o tom, že měl velký smysl pro humor, často až sarkastický, dovedl kdejakou věc velmi trefně okomentovat. Zároveň dovedl velmi krásně vyprávět. To asi pramenilo z jeho lásky k dětem, které velmi miloval a přijímal je jako rovnocenné partnery. Když viděl nějaký pořad pro děti nebo dětskou knížku, která se mu nelíbila a říkali mu: „No, ale je to pro malé děti“ vzpomínám na větu „Tak malý děti snad ani nejsou.“
Stále věřím, že existuje svět, kde rostou tuhy do tužek
Když jsme byli s bratrem malí, předváděl nám svůj pohádkový svět. Každou neděli dopoledne mi nakreslil zvíře, a protože měl úžasnou vizuální paměť a pozorovací talent, kreslil vše zpaměti. Strašně jsem se na to vždycky těšila, nemohla jsem se dočkat, protože tatínek nebyl zrovna ranní ptáče. Zpočátku mělo každé zvíře čepičku a někdy ne, tak jsem jim čepičky dokreslila. Stejně tak mému bratrovi Janovi nakreslil na obrovský papír archu Noemovu, kde byly desítky okének a do každého postupně nakreslil zvířata. Taky pro něj vymyslel zahradu, o které mu vyprávěl, až z toho později vznikla knížka. Když jsem byla úplně malá, dostala jsem patentní tužku, do které se vkládají náhradní tuhy. Když jsem tuhu dokreslila tak, že už zbyl jen malý kousíček, šli jsme s tatínkem večer na terasu a zasadili jsme ji do květináče, já ji pořádně zalila a věřte nebo ne, ráno byla tuha dorostlá. Často si na to vzpomenu a stále věřím, že existuje svět, kde tuhy pořád ještě rostou.
Return To Innocence
That's not the beginning of the end That's the return to yourself The return to innocence
Love, devotion Feeling, emotion Love, devotion Feeling, emotion
Don't be afraid to be weak Don't be too proud to be strong Just look into your heart, my friend That will be the return to yourself The return to innocence
If you want, then start to laugh If you must, then start to cry Be yourself, don't hide Just believe in destiny Don't care what people say Just follow your own way Don't give up and use the chance To return to innocence
That's not the beginning of the end That's the return to yourself The return to innocence
Don't care what people say Follow just your own way Don't give up, don't give up To return, to return to innocence
If you want, then laugh If you must, then cry Be yourself, don't hide Just believe in destiny
http://www.youtube.com/watch?v=soIVFch-G3E
got my angel Just by my side Colours of imagination Takes me on a ride Through time I descend to place that never ends Where no is an enemy and everyone is friends A rainbow floats like the wings of a dove Music is the flower in the dream I dream of Travel to fantasy's easy if you try Just wave your hands And close your eyes Just wave your hands And close your eyes
The man in the moon Said he's gone for a ride Singing na-na-na-na-na Children in the park With their hand held high Singing na-na-na-na-na A cute little baby With a beautiful smile Singing na-na-na-na-na Crazy old man With nothing to hide Singing na-na-na-na-na
Body and soul Together make the same song Music is the key So there's no right or wrong Up a seat The future in my dreams like a nemo Now I remember About the truth is in my memo Omega and alpha, beginning and the end Just make yourself a world and the world begins again Travel to fantasy's easy if you try Just wave your hands And close your eyes Just wave your hands And close your eyes
To lovers in the street Holding hearts inside Singing na-na-na-na-na Smile with the eyes And the lips for a while Singing na-na-na-na-na A guitars sound Hearing on the side Singing na-na-na-na-na And a little old lady Sitting down by fire Singing na-na-na-na-na
So now you know Travel to fantasy's easy if you try Just wave your hands And close your eyes As I said Just wave your hands And close your eyes
A cool cool wind Takes my voice so high Singing na-na-na-na-na All the love birds Flying high in the sky Singing na-na-na-na-na Now the sun's coming up And that's alright Singing na-na-na-na-na And we gonna be back When the feeling's alright Singing na-na-na-na-na Yeah we gonna be back When the feeling's alright Singing na-na-na-na-na Yeah we gonna be back When the feeling's alrigt Singing na-na-na-na-na Sure we gonna be back When the feeling's alright Singing na-na-na-na-na Sure We gonna be back When the feeling's alright
http://www.youtube.com/watch?v=yLErIW0xe6Y
Step back relax and chill as I thrill The K is back I`m not here to ill Laying knowledge through the mic Hype with a beat like this for your delight Cooling in the crib writing rhymes A pen on the paper spending times Then up on the stage the crowd`s in a rage Taking rap to a brand new age
Psychological poems fun funky fresh Rob`n`Raz on the cut to bring big success Ain`t down with horse ain`t down with smack I`m a flygirl packed with rap When I grab the microphone You better move your butt Homeboys in the house show me what you`ve got I`m Leila K on the M.I.C. Come on come with me to the place to be
Got to get and get again and again And I`ll get you got so you remain the same Got to get and get again and again I am what I am and I`m playing my game
Got to get and get again and again And I`ll get you got so you remain the same Got to get and get again and again I am what I am and I`m playing my game
Go yeah wow yeah go yeah wow yeah
Rhyme devastation my obligation When I`m in effect I shake the foundation Stories I tell intellectually well Fresh for 89` rocking bells Leila K coming right and exact Leila K ain`t down with no crack Leila K laying rap after rap On the mic superdef Never coming out wack
On and on the lyrics flow on I`ve got soul boy and I`m coming on strong Check the respect hard and correct It`s live and the mic is blessed Full of stream mean on the scene Pa Svenska fin if you know what I mean Leila K on the M.I.C. Come on come with me to the place to be
Got to get and get again and again And I`ll get you got so you remain the same Got to get and get again and again I am what I am and I`m playing my game
Got to get and get again and again And I`ll get you got so you remain the same Got to get and get again and again I am what I am and I`m playing my game
Go yeah wow yeah go yeah wow here`s Rob `n` Raz
Psychological poems fun funky fresh Rob `n` Raz on the cut to bring big success When I grab the microphone you better move your butt Homeboys in the house show me what you`ve got Leila K coming right & exact Leila K ain`t down with no crack Leila K on the M.I.C. Come on come with to the place to be
Got to get and get again and again And I`ll get you got so you remain the same Got to get and get again and again I am what I am and I`m playing my game
Got to get and get again and again And I`ll get you got so you remain the same Got to get and get again and again I am what I am and I`m playing my game
Go yeah wow yeah go yeah wow yeah Go yeah wow yeah go yeah wow yeah Go go yeah yeah wow yeah yeah Go go yeah yeah wow yeah
http://www.youtube.com/watch?v=o4HZPMuj6-o&feature=related
a pro slečnu Aničku jen deluxe partička: Bass-O-Matic
http://www.youtube.com/watch?v=ldgiRxleAqc
http://www.youtube.com/watch?v=aVvqqAZYwxk&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=QGjGTMK0af0
Každá lidská bytost vyzařuje světlo, které dosahuje až do nebe. Když se potkají dvě duše, jež jsou předurčeny jedna pro druhou, jejich paprsky se spojí v jeden, jenž vyzařuje z této spojené bytosti jasnějším světlem.
Schopnost milovat dodává životu jeho nejhlubší smysl a význam.
Dobrota ve slovech plodí důvěru. Dobrota v myšlení plodí hloubku. Dobrota v rozdávání plodí lásku. Láska je mocnější síla než kterákoli jiná. Je neviditelná – nemůže být spatřena ani zaměřena – a přece je dost silná na to, aby vás v okamžiku proměnila a poskytla vám víc štěstí než jakékoli materiální vlastnictví.
Já vzpomenu, že jsem si nedávno pro radost překládal LP desku z New Yorku In Full Effect od skupiny Mantronix a svojí lásce jednou bych chtěl dát i své překlady k tomu, co dostala… ve velikém rozsahu.
MANTRONIX TO THE GROOVE
Jen málo umělců mocně zapůsobilo na současnou pop kulturu tak jako Kurtis Mantronik. Jeho začátky rezonují jako hudební šperk s dopadem jako meteorit v půlce 80. let, kdy Kurtis napsal a produkoval řetězec skladeb s původem v hip hopu, které už navždy změnily styl a podstatu jak hip-hopu, tak R&B, taneční hudby i rocku…
Písně jako „Bassline“ a „Who Is It?“ v sobě ukrývají dozajista neotřelou sloučeninu oktáv chemického výchovného procesu zvuků velkého analogu na klávesách a divokých breakbeatů, a současně dovedly položit základy pro novou generaci autorů zvučného electra a techna (jako byly odnože pro beaty Chemical Brothers, big beat, digital hardcore atd.) „King Of The Beats“ parádní vyjížďka do funky scenérií, je dodnes uctívaná jako zásadní hymna klasického hip-hopového zvuku. Malý zázrak spočíval v tom, že samply z Mantronixu velkou měrou dopomohly k úspěchu i dalším mezinárodním hitům v případě Snapu, Redmana, Becka…
Narodil se na Jamajce, vyrůstal pak v Kanadě a v USA a svojí první hudební zkušenost Kurtis nabíral při rotaci a propagaci desek pro zákazníky v prodejně gramodesek Downtown Records, která je bohužel dneska už zavřena. Když se seznámil se šéfem legendárního labelu Sleeping Bag Records, Willem Sokolovem, dal se do spolupráce s rapperem MC Tee (který si na začátku nechával veřejně říkat Tricky Tee), se kterým vydal takové klasiky jako „Bassline“, „Ladies“, „Scream“, „Who Is It“ a již delikátní vzpomínanou „King Of The Beats“. Potom, co podepsal smlouvu u Capitol Records, …LP „In Full Effect“ vyšlo už u nového vydavatele v roce 1988… zanedlouho následovaly další obří hity „Got To Have Your Love“, „Take Your Time“ a „Don´t Go Messing With My Heart“ výrazně laděné do popu. Mě na těch písních uchvacuje snivost jednoznačných koloritů při hlásání ještě čisté neposkvrněné lásky decentně opatřena květnatým funky nábojem. Něco, co charakterizují slova horoskopu na moje znamení z 13.9.2011, cituji: „měli byste pracovat v kolektivu. Budete totiž skvělými účastníky společného úkolu a výsledky budou bravurní.“ Jestli zní bravurně kolektivně hudba, potom s kouzly Mantronixu, baby.
Rodinné závazky Kurtisovi neumožnily dál v hudbě excelovat až do konce roku 1996, kdy vydal singl a opět se začal věnovat novému tvarování electro formule. Nové album „I Sing The Body Electro“ spatřilo světlo světa až v roce 1999 a k úspěchu mu napomohly hity „Mad“ a „Push Yer Hands Up“ s mladinkou rapperkou Traylude. Album se vyznačovalo pokusy Kurtise přesadit kulturu 80. let do nových trendů na konci 90. let, aby odrážely pestrost zvuků současné taneční hudby. Kurtis uvedl do pohybu „Push Yer Hands Up“ se samplováním notorických vykopávek „Bassline“ a „King Of The Beats“ pouštěných v jednom momentu současně nebo smršť kytar v electro pozadí, kytar, co se s ničím nemažou a ohrožují nepřipravené („Mad“). Traylude mu sekunduje i v dalších burácivých a tanečně burcujících číslech na albu. Veliký medailon o jeho nesmrtelné hudbě najdete v online databázi na stránkách veteránů old school rapu www.cheebadesign.com …Mantronik a natož ještě Mantronix nikdy neměli příležitost zazářit v České kotlině, takže jen menší měrou v medailónku posypu na hlavy dam textové perly à la MC Tee.
J
JOIN ME PLEASE… (HOME BOYS – MAKE SOME NOISE) (SPUSŤME SPOLU VIRVÁL PROSÍM)
Kouzlící, praktický, po všech směrech taktický
dostáváme inspiraci, když si nás najali, abychom do toho šli na doraz
jak vysoko se dostaneme, krasavče, zkusíme mistrně ovládnout, pilně
náš jednoznačný formát, pomocí toho preferujeme, aby byla funkční
RADOST, uvolnění nadmíru
načasování, to záleží na tlaku
umístěném v duši, ohnisko v rýmování
pak si počkejte, vracejte do původního stavu, co najdete
hudba, pozadí, vyčištění zvuku
procedíme beat, ujistíme se, že vás můžeme rozhodit
zlepšujte se, hoďte po partnerce libru
nebo se mračte, jestli zvuk nenosí královskou korunu
tak se střetávejte nebo proplétejte, zdokonalujte
je řada na vás, že oznámíte velení a směr
zatímco stojíte na jevišti, popadněte mikrofon s razancí
a zařvěte do něj KAMARÁDI, SPUSŤME SPOLU VIRVÁL
Kvalitnější měřítka, tak jsme tady u vás
abychom rozjeli, předstírali hysterii
jak asi souhlasíte, mluvíme k vám logicky
jak jinak zatraceně… vychutnejte si show a zaplaťte vstupenku
všímejte si vyhrazeného území, to udělali bandité
když tohle přeskočím, nejspíše to plánují, tak fajn
příběh který budu povídat
propagace znamená dobrý prodej
i když je samotná deska tak nehraná tak nedotčená
přirozená, plná pravdy, upřímná, otevřená a dost jasná
naivní pro ty, co nevědí, co to znamená být fér
ano já přísahám
vím, že jste opatrné dámy
uvědomili jste si, že jsme skvělá dvojice a nejsme divní
technicky ujednoceni, nejsme uvězněni
jsme přístupní všemu, a jsme tak vyhrazení
ano jako tlukot srdce, jistě, jsem taktní, mlčenlivý
obezřetný, když jsem na jevišti, když se uvolním, tak ve všem
KAMARÁDI, SPUSŤME SPOLU VIRVÁL
KAMARÁDI, SPUSŤME SPOLU VIRVÁL
Líbí se mi ženy s růžově červenými rty
ňadra vykreslující šťavnaté cípy
tělo mám zdevastované od hezky zakulacených boků
říká mi to, nohy vyhecujte provokatéry
s RAPOVOU HVĚZDOU jak daleko se chceš dostat autem?
pokračujeme u mě v pokoji a mazlím se s ní u pultu
ŽÁR HLEDÁ ŠÍP (řízenou střelou) jsem připraven, já budu svištět
jen co se rozplýváš stiskem na páteři
uchop akci, pak se rozevře, dovol jí uvolnit se
dovol myšlenkám někdy pocítit šťávu
pojďte ke mně slečny, splňte si sen
plácněte do toho trochu energie a zahulákejte
KAMARÁDI, SPUSŤME SPOLU VIRVÁL
KAMARÁDI, SPUSŤME SPOLU VIRVÁL
LOVE LETTER (DEAR TRACY) (LÁSKYPLNÉ PSANÍČKO) (OH MOJE KOČIČKO)
Milá slečno, Ty jsi moje potěšení
doufám, že Tě tohle dokáže zachovat poměrně klidnou
chtěl jsem to napsat, ale potom jsem si myslel
že bych měl asi ještě počkat a dát vzniknout páru dvojice pro svůj drahý život
tak už přestaň šílet, vždyť nejsi zapomenutá
nemohl bych se odvážit zranit květinku ve světě tolik prohnilém
hnije celý svět ze vzteku, z nenávisti, z rozkladu
je komplikující pro člověka, jako jsem já, abych fungoval
tak se pojď zase znovu seznámit
s tímhle vysvětlením, co by mělo dát změnu Tvému uvažování
když se díváš a pochopíš každý detail v přemýšlení
co říkám je to, co si myslím
a ne těch několik řádků, které sis šla koupit ve slevě
Víš, že je mi líto, že moje pocity pro Tebe neznamenají teď nic jiného než lhaní
já jsem nikdy netvrdil, že to dřív bylo snadné
všechno co jsem dělal, bylo samozřejmé a plán hry jen nachystán naslepo
že jsme se mohli k sobě hodit a mohli jsme k sobě hledat cestu velmi blízko
bez samozřejmého uvedení
všech těch možných překážek, které činí můj návrat
jako pro Tvůj dobře vyjádřený úmysl našeho vztahu
pocity sympatie jsme měli určitě oboustranné a díky tomu, že žijeme zdrženlivě
já jsem od Tebe nemohl očekávat a chtít něco víc
ani jsem nemohl popřít Tvoji existenci v žádné chvíli
víš co tím myslím moje lásko
dokonce jsem se podělil o zážitky z našich setkání
se svými kamarády, kteří nemají na můj život ten nejmenší vliv
a tohle je z důvodu, že jsem stále ještě velice mladý
víš co
můj učitel je moje vědomost
a vědomost může být procvičená jen existencí a ne zdlouhavým zdráháním
moje cesta je vytýčená a budu ji s chutí následovat
dokud mě povede k mému osudu, ať už je to cokoliv
to je mi líto slečno
Ano jsem nezávislý muž s vlastním životem
všechno beru v nešetrném tempu, když jsem o tom sám přesvědčen
nezapomínám na své přátele, ačkoliv si jich občas nevšímám
ať si nepletou výsledek života, ve kterém jedu
pokud Ti stačí předstírání a nerespektuješ moje slovo
doufám, že tohle bylo něco, co sis vymyslela a ne něco, co jsi od někoho zaslechla
GANGSTER BOOGIE (WALK LIKE SEX… TALK LIKE SEX) (VYZNÁNÍ JEDNOHO GANGSTERA)
Mistr Hříchu se vrací – zachraňuje, co bylo ztraceno
a skutečně zaplatí nějaké výlohy
s plánem tak kreativním, jak jen umím a dovedu
a jestli víš, to co já, pak víš, co znamenám
protože jsem vytvořený s opravdovou silou
a jak jsme to natáčeli, prohlašovali, jsem plamen, co je modrý
fascinoval jsem, když jsem vizáží inklinoval k vášni, co je moje
a jak víš, já mám vizáž vzácného druhu
zářím napříč celou zemí, beru slečny za ruku
rozbaluji všechny možnosti, abych se nasytil, jak mohu
já nepotřebuju nic víc, jen účel a úmysl do zásoby
protože právo být vítěz je právo být si jistý
ještě jednou bez pochybností každý pohyb, který udělám
který detail, legrační sklon, výsada v podobě
nejdříve vzít na vědomí být uznáván jako pohyb mé vůle
pak až později obnovený jako důkaz mých schopností
tikání to je zvuk mých hodinek
hip hop to je zvuk mého sídliště
vysílání v trvalém střihu
ano volání divočiny
ale kontrast ke každé akci
je šeptající dítě do ucha
protože to jsem já, ano všemohoucí
král, jak vidíš, král od řízného zvuku, vyhledávám možnost stát se uvaděč
snažil jsem se nejdřív najít cestu, potom následovat směrovku
Písmo je vážný závazek, ve kterém je stanoveno utrpení
zármutek, žal, tíseň, špatný stav, tvrdohlaví vy odpočívejte
potěšení a radost je nejlepší v Mantronix
hudební šílenost je Gangsterská výprava
Tak to berte jako dané, génius promluvil
zázračný a báječný, říkají nám, že jsme ze zlata
jako dvojice klidu, cool, soustředění musejí převládat
seriózní, zjistitelní, odrážející old school
chlapové jí vynalezli, platili a obohatili, drsnou krutou přísnou a ne protivnou
jemnou jako hedvábí, uličnická je tak senzační
to je pravda, my jsme v módě a tak rafinovaní
znáte nás jako profesionály, máme lišáckej postřeh
zrzoun je drzoun, jak jsem uvedl
a já to dělám v odnoži rocku, non stop s kousíčkem popu
protože hip hop dostává holky do extáze se mnou
Holky se nesou v chůzi sexy s holkama se vedou řeči sexy
raz dva
holky se nesou v chůzi sexy s holkama se vedou řeči sexy
tři čtyři
nejkrásnější holka snů je Anička působící jako Afrička a Nil na divoké emoce a flirty na poušti
všechno se v případě vyzývavé Anny dá absolvovat sexy (jízda i oáza s palmou, co kořen zapouští)
sexy je na 4 písmenka a Vy je máte na 8 Aničko bez Sandokana poezie Born Free Adolf Born do série
yeah je na 4 písmenka a 5P Vám sluší, osmý dive, ladnost můžeme Vám závidět, tamtamy Tanzánie
žena hustá jako lustr broušený obyčej svazek nevadnoucích karafiátů
Anička svůdně ladná svůdně hebká krajka – navigace i bez pirátů
mandlová srdce bijí pro ni každou chvíli v ráji na Hawaii
Havajská Anička a surfařova štěstěna v ráži ráj poznávají
polil jsem jí dál od publika fernetem do zlatova šenkýřskou desku
kdyby Anna pustila gramodesku, lidmi by otřáslo libido Velikého třesku
ano osedlej ženskou s dobrou hudbou starou osvědčenou jako V3Sku
její pojízdná alchymie nenabourá, jen se přiblíží
Anno máte tu čest mezi ctiteli pokušiteli rytíři
ANDĚL je ctitel všech ctností na Vaši exkluzivní rajcovní adresu
políbí Vás v lehkém letu ve stanovený čas
amor šípem zasáhne Annu zas; Anna od 8 ráno zkouší jako ďas mazanou finesu
Vaše karamelová chuť piva a chrlič, jazyk ostentativně vypláznout
vždycky je lepší karamelového ježka ochutnat než na něho šlápnout
pro gangstery Al Pacino čilý hrdino a briskní Anno vyzrálá jste jako víno
z toho důvodu chtěl bych vídat Vaši legendární maličkost na slunci stárnout
briskní Anička taková rarita jako Modrý Mauritius
dekorativní papyrus psal by jí i Marcus Aurelius
konsensus šestého smyslu: božské stvoření ve světě kostelů a koncertů
jak vyzní One Caress? Bez Anny v původním znění vyšumí jen bez žertů
Anno požitkářko, spojme naše dojmy v megamixu oboustranných raritek
ať bojácnej nápadník jen cucá dudlík, já vítám královnu a zaručím jí požitek
(trochu gangsterského vyznání prý Aničce neuškodí yeah)
IN FULL EFFECT (V NEJLEPŠÍ FORMĚ, VE VELIKÉM ROZSAHU)
Přitažlivá je energie
ano, ta co byla zachycena uvnitř mého těla
dost hořící pro třetí stupeň
ale ne speciálně udělaná, aby zanechala popáleniny,
jen vaše hlavy s nepolevujícím zájmem
žijte a učte se, když prahnete po penězích, které si zde vydělám
udělejte obrat
rozhodně k lepšímu
zkoumejte a básněte pro cokoliv
je třeba rozbít náladu, která je ve vás nalepená
zlepšit dárek ten je hbitý
a pak vydržet
do konce a kus za kusem
musíte se umět plazit dřív, než dokážete chodit
a pak se můžete jít potěšit
se zábavou, která vychází ze zisků
můžeš si to schovat, rozdělit, nebo s někým z party se o to podělit
jestli upřímně cítíš, že potřebuješ hromadit zásoby
což je pravděpodobně zlozvyk
musíš to mít
kokain, heroin, kouříš to, ruinuje to peněženky těch, co to zkusili
a potom podlehli
žijí život, který šel ke dnu
a má zhoubný vliv na hrdost
ano můžeš mi říkat vůdce
abych Tě navedl do správného směru
ochrany…
Místa, na kterých jsme se ušklíbali, jsou tak dráždivá
počítač ano je tak spolehlivý
a technologický a mytologický je náš styl
tak se usměj, to je nepopíratelné
osvědčený že je tak báječně uklidňující
chápeš a lehce čitelně
jestli máš nějakou pochybnost o tom, co jsme to rozprostřeli
tak si dej klídek hrací filku karto, přemož hysterické slovo
ano tady proudí čas
když vymyslím rým
kvůli drobným mincím, co jsem mohl najít
já nikdy nevyhazuju ani ty nejmenší drobné
v čem je daný hřích, to jistě přijde na mysl
i když třeba zeslábne
co je perfektní po stránce designu
já mluvím dál, ano poeticky s uměleckou šťávou
je to tak smyslné, proudí to éterem rovnou od srdce
něco přepychové trošku požitkářské
kvůli mému apelování, které uspokojí
a navíc je opravdové a nefalšované
uznávané všeobecně jako peklo jsou rýmy vyhodnocené
UKLIDNĚNÉ ano jsou hlavní a nezbytné
a také VYBAVENÉ díky mému potenciálu
berte si je domů…
Ano my jste ti provokující, přiměřeně krácení
a ještě mnohem více času než je tenhle se cítíme vyslýcháni
PROČ? A KÝM?
na tohle všechno se ptám
konfrontace ano pro pocit spokojenosti
nejniternější spokojenost, kterou nemohu utajit
u těch ignorantských rozumů, které vypadají
že jsou tak docela mimo, Jacku
jako aktuální skutečnost, frajírku
jak si vzpomínám, Ty radši přicházíš dobře nabalený
elegáne, ne já nemyslím, že bych byl drsoň v akci
ale jestli se musíš vnucovat
pak je mým úkolem Tě vyřadit
z této metafory hip-hopu
obrazná symbolika tak mi říkej svůj predátor
vyřazuju MCs ze hry jednoho po druhém
s kouzlem slov a s fígly s jazykem
programuju je mentálně s chemickou sloučeninou
celkově studuju, co je přede mnou
jako co je správné a nepředstavuju si, co je špatné
a jestli ano, tak jenom nepatrně
protože jsem silnej a chytrej uvadeč smyslů…
SIMPLE SIMON (YOU GOTTA REGARD) JEDNODUCHÝ ŠIMONE (MUSÍŠ BRÁT VELIKÝ OHLED)
Dříve než vysypu
ze sebe to, co budeš s jistotou zbožňovat
posaď se v ohnivosti vášně
a opakuj, co je něžné
protože mému jazyku není těžké porozumět
musíš poslouchat, musíš na můj projev brát ohled
Tak tak
dříve než vysypu
ze sebe to, co budeš s jistotou zbožňovat
posaď se v ohnivosti vášně
a opakuj, co je něžné
protože mému jazyku není těžké porozumět
musíš poslouchat, musíš brát ohled
tahle parta, my držíme cívku a prut
duo osmdesátých let a MANTRONIX je komando
tak prožívejte zábavu
váš úsměv bude pro nás dobrý výdělek
jsme ve vysílání televize pro všechny vaše oči
týrající příkazy proudí jen mezi šikanou byrokracie
naše motto je láska shůry dána
je dána a není nutná
můžete si jí vzít nebo si ji strčit před sebe
jako rukavice, hodí se jen, když je pro rukavici ten správnej pocit
tak jestli pocit vyhovuje vaší chuti, pak se zakousněte
rozkošně
je to jen troufalé potěšení
hudba je jasná
stačí druhý krajíc, druhá porce
toho, co je tak vzácné
nenahrazujte jen, co jste viděli
používejte váš úsudek mozku
protože handicap je výsledek u těch, co úsudek nemohou najít
Dříve než vysypu
ze sebe to, co budeš s jistotou zbožňovat
posaď se v ohnivosti vášně
a opakuj, co je něžné
protože mému jazyku není těžké porozumět
musíš poslouchat, musíš brát ohled
knížtička (návod) Jednoduchého Šimona na to jak klesat ke dnu
protože Jednoduchej Šimon sepsal návod, tak já sepsal verše
v módě, která je vyšinutá
ale přijímaná jako potěšení
nám říkají MANTRONIX a my nikdy neumíme být smutní
Dříve než vysypu
ze sebe to, co budeš s jistotou zbožňovat
posaď se v ohnivosti vášně
a opakuj, co je něžné
protože mému jazyku není těžké porozumět
musíš poslouchat, musíš brát ohled
návod Jednoduchého Šimona na to jak klesat ke dnu
protože Jednoduchej Šimon sepsal návod, tak já sepsal verše
v módě, která je vyšinutá
ale přijímaná jako potěšení
nám říkají MANTRONIX a my nikdy neumíme být smutní
Zřídkakdy nás zmírní,
na mě většinou pějí jen samou chválu
s radikálním stylem
který překonává, co je představené už
vy se potkáváte s touhou
a s mojí hroznou formou ohně
předvídám přicházející případ kauzy
programově požívám naprostou moc
já ničím naprostou převahu
jako sen ve výzkumu
z právě prozkoumávané planety
moje každá obava si vezme z toho formu
jako tvoření zlata
tak metalické na dotyk
fungující s apetýtem
překypuje, unáší se bujností
svítí, jako by slibovalo báji
co se hodí dobře do všech mých textů
fráze ČLOVĚKA
dost chytrého na to, aby věděl a k tomu silného, aby se rozvíjel
potkávám všechny potřebné
plýtváním konzumní společnosti inspirovali oni
lidský výtvor života
tradice je dál sešlá, odumřelá, vyčerpaná
s plánem a šancí vyzkoušet
protože jestli on může udělat tohle, tak i já mohu
být oceněn na hodnotu se strachem
božský opar božská mlha
a zapálit jiskru tam, kde je tma
a pokračovat s posedlostí
Dříve než vysypu
ze sebe to, co budeš s jistotou zbožňovat
posaď se v ohnivosti vášně
a opakuj, co je něžné
protože mému jazyku není těžké porozumět
musíš poslouchat, musíš brát ohled
Dříve než vysypu
ze sebe to, co budeš s jistotou zbožňovat
posaď se v ohnivosti vášně
a opakuj, co je něžné
protože mému jazyku není těžké porozumět
musíš poslouchat, musíš brát ohled
SING A SONG (BREAK IT DOWN) (ZAZPÍVEJ SI, VYKLOP TO)
Zazpívej zahlahol zazpívej oh nebo zazpívej proč
zazpívej hebkou písničku z úst, zazpívej, že písnička jsem já
mistr v závodu
vůdce tempa a rychlosti
ani známka po ostudě
„ZATRACENĚ“
natolik obyčejný prostor
povím vám tohle
protože já chci, aby mi nic neuteklo
abych byl dokonalé štěstí, to vyžaduji a na tom sám lpím
tak obvyklý jako je apetýt
díky mně rozpohybujete svou figuru v životě
tak už sundejte prst ze spouště na vaší zbrani Herec, Střelec Lady Kotrmelec
díky mně pocítíte příkladný kotrmelec a povalujete se víc, když váš stín mohutní
ten pokračuje nedozírně
ten hmatá po noci
znovuzrození je on, přízrak
když světlo září
lítost je možnost
rozvod je prohra
učíte se odpovídat nebo přihrát mi
každou otázku, co škrtáte
tak honem pojďte a zazpívejte píseň
naučte se poznání k otázce
která není ani správná ani špatná
uchopte to celé, jak to chápete
ale nejdříve musíte vědět proč
král vládne v písničce
a ano, ta písnička jsem já
Zazpívejte na písničku
zazpívejte jemně nebo hlasitě
jako světlo, které září
z energie mraku
plavíme se na obloze a tma
zobrazuje Noemovu archu
jako pár jsme zachráněni
když vstoupíme na palubu
tohle je umění a zraje do ještě lepšího tvaru
zaplní se jako dopis
s příběhem líčícím slávu a nádheru
s výpravou (scenérií) od skladatele
já všemohoucí lépe známý jako já
vyrovnávám co je moje a jsem tak rozhodnutý vyzkoušet si
být nevědomky i filozofickým básníkem
vzpomínám to, co mi chybí, když to projevuju
sobě samému…
zábrana je lék, který musí být pocítěn
a projevoval se jako každá náprava
jsem potlačený všemi triky
jako citlivý optický klam
naředěný mixem
tak honem pojďte a zazpívejte píseň
naučte se poznání k otázce
která není ani správná ani špatná
uchopte to celé, jak to chápete
ale nejdříve musíte vědět proč
král vládne v písničce
a ano, ta písnička jsem já
Zazpívejte zahlaholte zazpívejte pro Soulové veličenstvo
zazpívejte hebkost na písničku, protože je čas zmizet
odpočívám a odkládám si prádlo
beru si časopis, pročítám si tisk
medituju na bedně
svádí mě život, láká mě víra
a nehodlám si stěžovat
když přemýšlíte o MISTROVI HŘÍCHU
pamatujte si učence v duši
za hledáním hranice
dynamická budoucnost
ten kdo fascinuje jako vyzrálý inženýr
dělám povyk, nejsem v klidu
a to proto, aby ustal můj hněv
takže klid v duši může upřesnit spornou kauzu
spornou kauzu být cokoliv
rozlišující a chytrý
tak prudký když mlčím
jako nespatřený teror
dám Ti kudlu na krk
miláčku tohle můžeš uvést jako příklad
a udeřit, mít odvahu mít říz
já zanechávám po sobě zlomek naděje
protože jsem Všemohoucí
a písmenko í uzavírá moji kapitolu.
PÁR CHVÍLÍ ZE ŽIVOTA DOBŘE ZNÁMÉHO MINISTRA
Ministr Jan Masaryk byl tak oblíben, že ať vkročil, všude byl o něho mimořádný zájem. Jednou, když odjížděl s československou delegací do Varšavy, vyhlížel chvíli z okna vlaku v Bohumíně. A najednou slyší na peróně dívčí hlas, který se domáhá alespoň na chvíli promluvit s panem ministrem.
Jana Masaryka to potěšilo a vyklonil se co nejvíc z okna vlaku. „Halo, kdepak je ta slečna, co se chce se mnou mermomocí seznámit?" Rozradostněná a téměř k slzám vzrušená dívka přiběhla k oknu a podávala panu ministrovi kytici.
„Tak co, páčím se vám?" zeptal se jí šeptem Jan Masaryk. „Jenže teď už to nic není. Ale kdybyste mne tak byla viděla před třiceti lety, to bych se vám byl teprve líbil!"
RADOST ZE ŽIVOTA
Mezi hrstku intimních přátel Jana Masaryka patřil – hlavně v emigraci – spisovatel Egon Hostovský. Tento Janův přítel vydal o Janu Masarykovi zvláštní, hluboce lidské svědectví. Napsal: „Vídali jsme ho v těžkých i nejtěžších chvílích druhé světové války. A vědouce, že má na bedrech víc než my všichni dohromady, šetřili jsme ho, nesdílejíce s ním to jediné, jež tehdy snad mělo být sdíleno. A on to věděl a na oplátku nám ukazoval, jak krásně nezastavitelný je proud života, kolik drobnůstek stojí za to, abychom o nich mluvili a pro ně zase znovu věřili. Měl rád lidi, i ty nejroztodivnější, bavilo ho daleko víc jim rozumět než je mentorovat, měl rád knížky, zajímal ho daleko víc jejich obsah než forma, měl rád hudbu a písničky, miloval anekdoty a historky s dobrým koncem." Přečtete-li si tyto řádky, jako by stál Jan Masaryk před vámi. Je to jeho věrný portrét, namalovaný přítelem, který si nakonec nad hotovým dílem jen povzdechne:
„Bože můj, bylo tak lehké v jeho přítomnosti radovat se ze života všemu navzdory!"
SOUKROMÝ KLAVÍRNÍ VEČÍREK
Domov a mládí Jana Masaryka byly naplněny hudbou.
Například hudba byla vlastním oborem Janovy matky, paní Charlotta v ní byla odbornicí. To, co TGM vykládá ve Světové revoluci o hudebních mistrech, to vše se u Masaryků prožilo. Bach, Haydn, Beethoven a Smetana, ti se u Masaryků opravdu hráli, jejich dílo v Janově životě skutečně zdomácnělo.
Všechny Masarykovy děti výborně ovládaly hru na piano, ale pouze Jan Masaryk zůstal klavíru věren až do konce svého života.
Vypravuje se o něm také tato historka, gargantuovsky laděná a patrně pravdivá.
V jedné ze staropražských měšťanských domácností byl pořádán soukromý klavírní večírek. Jak už tehdy bývalo zvykem, hudbymilovná máti sezvala řadu přátel a prominentních hostí, aby se mohla pochlubit klavírním uměním své ratolesti, budoucí světové pianistky.
Mezi pozvanými byl i mladý Jan Masaryk. Přišel na večírek poněkud pozdě, kdy hudební produkce slečny dcery byla už v plném proudu. Doplížil se tedy po špičkách a pokud možno tiše do jednoho z intimně osvětlených zákoutí salónu, omlouvaje se pohledem na všechny strany a snaže se být v hudbou uchvácené společnosti co nejnenápadnější.
Dobře to dopadlo, téměř nikdo si jeho opoždění nepovšiml. Jednomu však nezabránil: někdo z hostů, vážný postarší vědec, stojící před ním, se k němu otočil, s mírnou úklonou mu stiskl ruku a šeptem, poněkud ponuře pronesl jediné slovo:
„Hrozný."
Jan Masaryk, který snad hned nepochopil, že se mu tím představuje jeden z našich největších specialistů v oboru orientalistiky, jen spolutrpitelsky pokývl hlavou a stejně tiše dodal:
„Hrozný? Přímo k posrání!"
KALNÉ PIVO
V době svého velvyslancování v Londýně byl Jan Masaryk pozván na jakousi krajanskou slavnost. Bylo to dokonce spojeno se svatbou, a jak už to mezi Čechy v zahraničí bývá, nechybělo při té příležitosti ani pivo. Jenže nikde v cizině nemají tak dobré plzeňské (aktuální stav: Sládek s.r.o. Poděbradova ul. a šenkýřka Silva točí plzeňského pašáka yeah) jako u nás doma. Má-li správnou barvu, nemá říz, a má-li říz, není dobře vychlazené, a tak dále. Pivo, čepované na této slavnosti, nemělo ani barvu, ani říz, navíc bylo trochu zteplalé a podezřele kalné.
Jan Masaryk zdvihl sklenku k přípitku a dlouho ji tak držel v prostoru. Znaleckým okem prohlížel nápoj proti světlu a teprve, když na sebe upoutal pozornost celé společnosti, utrápeně pokývl hlavou:
„Jak se mi zdá, tak už to pivo někdo jednou pil."
TLUMOČNÍCI
Když byla válka v největším proudu, zachtělo se několika našim letcům v Anglii soukromého štěstí. Našli si mezi britskými děvčaty své životní partnerky a protože to mysleli smrtelně vážně, začali s přípravami ke svatbě.
Napřed bylo těch ženitby lačných hochů od Air Force asi pět.
A protože svatba za války byla i v Londýně spojena s mnoha starostmi, dodali si odvahy a zašli za svým starým dobrým přítelem, ministrem Janem Masarykem.
„No dobrá, hoši," řekl Jan Masaryk, když vyslechl jejich starosti. „Já vám tedy vystrojím hromadnou svatbu na vyslanectví, ale to by bylo pod jednou podmínkou. A sice, bylo by třeba, aby těch svateb bylo nejméně deset, nebo tucet, jinak s vámi nejedu."
Hoši se tedy rozběhli k jednotce, celá věc se rozkřikla a už druhého dne se znovu hlásili u pana ministra, že tedy může začít se svatebními přípravami, že se jich bude ženit dvanáct najednou. Byla to slavná svatba. Hromadná, to je málo. Kolektivní, to se nehodí. Prostě na ty válečné poměry přímo báječná. Dvanáct párů mladých lidí zasedlo v salónku našeho vyslanectví v Londýně, přípitky na štěstí a lepší budoucnost novomanželů jen pršely.
Jan Masaryk snad byl ze všech nejšťastnější. Vždycky měl z cizího štěstí větší radost než z vlastního. V jednu chvíli se obrátil k nejblíže sedícímu ženichovi a naklonil se k němu s otázkou:
„A to jste si, hoši, všichni komplet našli Angličanky?"
„Ano, pane ministře. Všichni do jednoho."
Jan Masaryk se nad tím pozastavil.
„Ale to mně, hoši, vysvětlete, jak jste se s nimi dali dohromady, vždyť ani jeden z vás neumí pořádně anglicky?"
Ženich, asi dvacetiletý pilot, se této otázce jen potutelně usmál.
„No, jak jsme se dohovořili, to je vám těžké vysvětlovat, pane ministře... My jsme si zkrátka vždycky s sebou na rande brali tlumočníka."
Jan Masaryk pochopil a uznale nakrabatil čelo.
„To jo, to jo..."
A pak si jenom povzdychl:
„Copak o to, vám se to chodí na rande, když jste takhle mladí. Vám to ještě tlumočí, kdežto mně už to jen močí..."
(Kamil Mařík napsal)
Jak se dělá sad
Semeno stromu,
které držíš v dlani,
je jenom mikrotečkou
osudu,
který se přiznal,
že ho láska brání
bez otřepaných slov
a bez studu.
Semínko, šťastné
přítomností,
vidí už slunce
a vidí i svůj stín,
ale být stromem,
vábnou skutečností,
znamená víc –
znamená z rozvalin
růst a nemít čas
na hlad a strach.
A teď se snaž –
kopej, létej a zpívej,
zaklínej slova,
chléb a práh,
doprostřed plamenů se dívej...
Máš přece semínko!
Máš plno plánů
Jsi šťastný
svojí přítomností,
opilý, smělý,
plný elánu.
Za malou chvíli
přijdou hosti.
Nalévej víno –
bude sláva!
Máš jenom semínko. Zatím.
A co s ním dělat?
Proč vlastně slavit?
Jaká sebechvála
Tě k tomu
vlastně vedla?
Plamenná slova
nedokáží
zapálit les.
Ještě snad srdce,
i to na chvíli.
V baráži
osudu jsou k tomu třeba ruce.
Víš, ruce, které
drtí kámen,
pohladí syna,
s železem se bratří,
ty dělné ruce,
které do kamen
přiloží vždycky,
co se patří.
Nikdy ne semínko.
Když už, tak kousek lesa.
Udřené, plastické
jak mapa velehor
podepřou toho,
kdo už klesá,
a udeří,
když cítí vzdor.
Být stromem
lehké je.
Žít, klíčit,
růst a růst,
polykat slunce,
vzpírat závěje,
být tichý o hodech
a vychutnávat půst,
neboť i v něm se roste
a – strom to ví –
snad víc,
než v krásném jaru,
které prostě
vytáhne všechny
z nohavic.
Být semínkem
je naděje.
Milostiplná,
doufajíc,
že určitě nás
zahřeje
budoucnost, bdící
v chvíli svíc.
Sad nejsou jenom
stromy, semena.
Sad, to je také
pálit staré listí
a – i když těžce –
opřít ramena
do větví, které
s nenávistí,
škodolibě
a s pýchou Mefista
našeptávají
divná slova,
uzená dýmem jedu.
Čistá
je voda, jasná řeč
člověkova.
Tak tomu budiž
i v dny budoucí.
To je sad.
To ať je sad
po věky věkův.
Stromy, kvetoucí
uprostřed města
– bílý vinohrad –
jsou naší chloubou.
Bývá těžké
porazit starý strom,
vzít na něj pilu, nůž.
Starý má sice ovoce.
Ještě,
ale ten mladý už.
I to je sad.
Tichý sadařův pláč,
neboť ví, že se to
musí stát.
Ve jménu života.
Sadař ví, co je zač,
a jestli jeden strom,
anebo celý sad.
Není to kruté,
je to tak.
Ve jménu celku
otevřít mladý přívod
a na stromě zas
bude zpívat pták,
tak jako včera
bude slavit život.
Zaklínej slova,
do plamenů se dívej,
buď šťastný
novou přítomností.
Aby byl život,
musí být i pád. Zpívej!
Za chvíli přijdou
hosti
posedět pod koruny
stromů.
Podej jim plody
sytosti i hladu,
aby se mohli
šťastně vracet domů
po dobré práci
z Tvého sadu.
https://www.youtube.com/watch?v=6KWbPtQlEMA
KLF vs PET SHOP BOYS – „So Hard / It must be Obvious“ (UFO Mix)
https://www.youtube.com/watch?v=C9vFn53WRoE
Pet Shop Boys „Domino Dancing“ DMC Remix Peter Slaghuis HITHOUSE (RARE vision) October 88 – Mixes 2
♥
THE KLF 1991: „What Time Is Love“ (Kolik asi tak času věnujete sami ♥ lásce?♥)
Ummm-hmmm-hm Who-nanananana hmmmmm mmmm Ummm-hmmm-hm-yeah Ummm-hmmm-hm-yeah Ummm-hmmmmmm
Jsou ze Sympatie vyrovnaní a starodávní a rádi se projíždějí zemí jsou vyrovnaní a starodávní ze Sympatie doufám, že jim rozumíte nechtějí udělat čáru přes rozpočet a nechtějí Vám natropit vůbec žádnou újmu ale jestli nejste zrovna nadšená, z toho, co dělají, tak je raději nezastavujte, neboť oni zvítězí mu-mu mu-mu mu-mu mu-mu čutněte do výsledku, JAMs
Poznámky se pohrnou, mají spád, kvůli slovům mluvím rap je slabej, tak se učím pravidlu a dosahuji své pozitivní vibrace, ve způsobu života, jakej vedu tak se vodvažte z rytmu KLF je parta, co posloucháte yeah sestavuju verš, ze kterého nedostanu strach působí zpátky, dost je dost dovolte mi, abych se Vás zeptal: kolik času věnujete lásce?
Kolik času věnujete sami lásce? kolik času věnujete sami lásce? kolik času věnujete sami lásce?
Mu mu mu mu mu mu mu mu
Chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot
Okay Houston a raketa, budeme Vám odpočítávat vzlétnutí do Kosmu čtyři tři dva jedna pal
Chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot
Poslední sloka, prorocká, poetická když je po mě veta, tohle volá po umrtvení přijďte, přistupte blíž, dovolte uvaděči v řeči zapojit se do účinku s King Boyem D rádoby budoucí starožitnost hňup Vy se vyznáte poměrně v čase, já se nikdy nezakoktávám výkonný sen vypadá tak zářivě a barevně yeah, podejte mi mikrofon – kolik času věnujete sami milování?
Kolik času věnujete sami lásce? kolik času věnujete sami lásce? kolik času věnujete sami lásce?
Mu mu mu mu mu mu mu mu
Chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot chci Vás vidět, jak se z Vás řine pot děkuji díky
„Make It Rain“ (Snažte se, ať prudce sprchne)
Já čekám Vy čekáte čekáme ale déšť furt nikde déšť nebude déšť nebude
Vy čekáte já čekám čekáme už tak dlouho ale déšť nepřijde déšť nepřijde déšť nepřijde
Hele, snažte se, ať sprchne hele, snažte se, ať sprchne
Pumpujte, pumpujte, trochu šílenějším návykem pumpujte, pumpujte, trochu více vehementně
Řekněte od plic yeah řekněte v orgánech yeah
Řekněte od plic yeah řekněte v orgánech yeah
Hele, snažte se, ať sprchne hele, snažte se, ať sprchne
Pumpujte, pumpujte, trochu víc zaberte pumpujte, pumpujte, trochu víc zaberte
Pumpujte, pumpujte, trochu šílenějším návykem pumpujte, pumpujte, trochu silnějším návykem pumpujte, pumpujte, trochu silnějším návykem pumpujte, pumpujte, trochu silnějším návykem
Řekněte z plic yeah řekněte z orgánů yeah
Deštíku, vždyť nejsi tu, snaž se, ať sprchnou nějaké kapky ooooh nebude z Vás lejt dešti, no tak, snaž se, ať sprchne
Pumpujte, pumpujte, trochu víc zaberte Já čekám Vy čekáte…
„3 A.M. Eternal“ (3 hodiny ráno až navěky)
Tohle je program na rádiu Svoboda
KLF! unh huh, unh huh, unh huh, unh huh
KLF Vás roztočí jste připraveni? (unh huh, unh huh) (starobylá civilizace Mu Mu) tak pojďte k věci (starobylá civilizace Mu Mu)
KLF Vás roztočí jste připraveni? (unh huh, unh huh) (starobylá civilizace Mu Mu) KLF, KLF vás roztočí
KLF! jste připraveni? (unh huh, unh huh) (starobylá civilizace Mu Mu) (až na věky) Až na věky
KLF Vás roztočí, protože musíte dělat pohyb na vlny z magického magneťáku s magickou pyramidou vypustíme z vášně metelice bassu… já to rozjedu energicky a Vy to můžete u sebe pochytat celé jsem ve spojení s partou s partou vyváženou starodávnou svobodou Zulu musím Vám uštědřit lekci a všechno, co se naučíte bude ukazovat na fakt, že čas je věčný
Jsou tři ráno tři ráno jsou tři ráno navěky navěky
KLF Vás roztočí jste připraveni? (unh huh, unh huh) (starobylá civilizace Mu Mu) tak pojďte k věci (starobylá civilizace Mu Mu) KLF! unh huh, unh huh navěky
Město samplů přímo Ústředí tranzového spektra Trancentral základní kopanec do tváře, živelný točí se, přináší novou technologii s K s L s F a s jejich bádáním síla poskytuje zmrzačení těl dívám se na hodinky, jsou tři ráno musím vidět, že všude, kam se vrtnu budu ukazovat na fakt, že čas je věčný
Jsou tři ráno tři ráno jsou tři ráno navěky navěky navěky
Jste připraveni? (starobylá civilizace Mu Mu) tak pojďte k věci (starobylá civilizace Mu Mu) jste připraveni? (starobylá civilizace Mu Mu) tak pojďte k věci (starobylá civilizace Mu Mu)
KLF! unh huh, unh huh, unh huh, unh huh KLF! unh huh, unh huh
KLF Vás roztočí jste připraveni? (unh huh, unh huh) (starobylá civilizace Mu Mu) (až navěky) tak pojďte k věci (starobylá civilizace Mu Mu) KLF Vás roztočí jste připraveni? (unh huh, unh huh) (starobylá civilizace Mu Mu) (až navěky) tak pojďte k věci (starobylá civilizace Mu Mu) jste připraveni? (starobylá civilizace Mu Mu) (až navěky) tak pojďte k věci (starobylá civilizace Mu Mu) jste připraveni? (starobylá civilizace Mu Mu) (až navěky) tak pojďte k věci (starobylá civilizace Mu Mu)
Musím vidět, že všude, kam se obrátím budu ukazovat na fakt, že čas je věčný
KLF!
„Church of the KLF“ (chrám KLF)
Vezmi mě, unh huh vezmi mě, unh huh, unh huh vezmi mě, unh huh vezmi mě, unh huh, unh huh vezmi mě do chrámu KLF vezmi mě do chrámu KLF
Láska klid láska a nenávist válka a mír všechno si předtím vyzkoušeli Anna s ním elegánem i snílkem Pinky Panterem
„Last Train to Trancentral“
(Poslední SPOJ, vlak směr nádraží Central, Trance, Tranz–Střed Trancentral)
Nastupujte, nastupujte, a-woah-ho nastupujte, nastupujte, a-woah-ho
Ostatní potřebují kmitající vibrace poslední rychlík, obyčejná stanice v cíli vypadá to, že nápady míří ke mně mám namířeno do Trancentralu, Tibitanzl má kolejiště Střed v Tranzu pořád něco hledám a furt ještě něco hledám ve vagónu v rychlíku v posledním spoji do Trancentralu
Čekali jsme na to dlouhá léta a teď je to tady poslední spoj do Trancentralu
Nasedejte do posledního spoje z města samplů, na trati do Středu všeho dění poslední spoj do Trancentralu poslední spoj
Ostatní potřebují rozvibrovat vibrace rozednívá se zbrusu nový den světlo které Vás specificky pošimrá znamení z podvědomí
v mém pátrání nastane konec volání teď bude jemné, romantické, rozkošné ve vagónu v rychlíku v posledním spoji do Trancentralu
KLF Vás tam zavezou poslední spoj do Trancentralu (to je poslední spoj)
Právní skulinka Svobodného života to ošetří v posledním spoji do Trancentralu (v posledním spoji)
Tohle je podstata KLF znáte je taky účinkovat pod jménem Justified Ancients of Mu Mu dále jsou známí jako JAMS
V jednom okamžiku! tak nasedat do posledního spoje poslední spoj tak hybaj, nastupovat, nastupovat, a-woah-ho nastupovat, nastupovat, a-woah-ho
Ostatní potřebují rozvibrovat vibrace whoooo ostatní potřebují specifické vibrace whoooo ostatní potřebují rozvibrovat vibrace poslední rychlík, obyčejná stanice v cíli vypadá to, že nápady míří ke mně mám namířeno do Trancentralu pořád něco hledám a furt něco hledám ve vagónu v rychlíku v posledním spoji do Trancentralu
KLF Vás tam zavezou poslední spoj do Trancentralu (nasedejte na poslední spoj)
Právní skulinka Svobodného života to ošetří v posledním spoji do Trancentralu (posledním spoji)
(Nasedejte do posledního spoje) (nastupovat, nastupovat, hybaj, vlak nečeká)
Yeah existuje jen jedno místo, ve kterém žiju moje Milá Společnice Anno jedu do Trancentralu, kde dovedu rozumíte mi, osvobodit a dát volnost duši víte jak to myslím, osvobozuji duši i své tělo protože takhle nevím, jestli jsem v budoucnosti a nebo ještě v přítomnosti je tohle začátek či jeho konec? i když vím, že jsou věci nahodilé krajina bude asi náhodná já jsem pořád ve vagónu v rychlíku v posledním spoji do Trancentralu opět a opět
„Build a Fire“ (Zapalte nakažlivý žár, nakažlivý jarní oheň)
Natažený k odpočinku nechávám na chvilku motor vychladnout louskám buráky, sbírám dříví na podpal broukám si tuhle píseň, všem holkám, které znám měl bych se starat o šance, které jsem instinktivně zavětřil?
Zapalují oheň, oni zapálí žár ve mně zapalují oheň, oni zapálí můj žár oni zapálí žár oni zapálí žár
Když ubývá denní světlo, já půjdu touto cestou Rockman a já plníme zapalovač zastavíme se na jídlo v nějakém laciném baru pustíme si na juke boxu hlas Lee Marvina a „Potulnou hvězdu“.
Zapalují oheň, oni zapálí žár zapalují oheň, oni zapálí žár
„The White Room“ (Bílý pokoj)
Spanna noo na noo na ne na naho Spanna noo na ne ne naho Spa noo na naho Noo na naho Noo na naho Spa noo na naho
Spanna noo na noo na noo na naho Spanna noo na noo na nehhey Spa noo na nehhey
Noo na naho Noo na naho Spanna noo na noo na ne na naho Spanna noo na ne ne naho
Mluvte se mnou, bavte se se mnou jestli chcete poznat věci v tom, jak je vidíme pak vejděte dál do našich kůží bílý pokoj, bílý pokoj točíme se, obracíme se, dáváme si pozor a čekáme na to, jak se svět vleče bílý pokoj, bílý pokoj ooohhaaa
Mluvte se mnou, bavte se se mnou daleko pod námi pluje loďka chytají ryby na moři bílý pokoj, bílý pokoj šplháme na vrchol hory cítíme fičet vítr vyšplhali jsme tam, abychom se dotýkali hvězd bílý pokoj, bílý pokoj ooohhaaa
Bílý pokoj, bílý pokoj
Bílý pokoj, bílý pokoj bílý pokoj, bílý pokoj
Bílý pokoj, bílý pokoj
„No More Tears“ (Tak už žádné slzy)
[hooo hhoo's]
Sluneční svit v zimním dnu oni se projíždějí, projíždějí celou cestu
Už neroníme slzy tím, jak se valíme, proplouváme roky už neroníme slzy tím, jak se valíme, proplouváme roky dál a dál a dál a dál se valíme
[bambe bo le bao lo he's] [hooo hhoo's]
Sluneční svit v zimním tak zimomřivém čase Mu Mu přišel sem, aby zde setrval
[in he mo sprninga bong de na da hena's]
Už neroníme slzy tím, jak se valíme, proplouváme roky už neroníme slzy tím, jak se valíme, proplouváme roky už neroníme slzy tím, jak se valíme, proplouváme roky už neroníme slzy tím, jak se valíme, proplouváme roky dál a dál a dál a dál se valíme
Sluneční svit v zimním zimomřivém dni Bílý pokoj je místnost, kde si hrají na dospělé existence
„Justified & Ancient“ (Vyrovnaní a starodávní)
(OK milostivá Anno, skliďte si to)
Mmmm-hmmm-yeah Mmmm-hmmm-yeah Mmmm-hmmm-yeah Mmmm-hmmmmmm Whoah-nanananana Mmmm-hmmm-yeah Mmmm-hmmm-yeah Mmmm-hmmm-yeah Mmmm-hmmmmmm
Jsou vyrovnaní a starodávní a rádi se projíždějí zemí jsou vyrovnaní a starodávní doufám, že jim rozumíte nechtějí udělat čáru přes rozpočet a nechtějí Vám způsobit žádnou škodu ale jestli nejste nadšená, z toho, co Vám udělají, tak je raději nezastavujte, neboť oni nad Vámi vítězí
Jsou vyrovnaní a starodávní a vědí, jaký čas věnovat Lásce jsou vyrovnaní a starodávní mají svůj původ shůry dán? Rockman je sestavený z cihel a King Boy poztrácel své šroubky JAMS nepotřebují mít veliký plán aby udělali všechno, co dobře umějí mmmm hmmm whoah-nanananana, uh huh
všechno fajn, unh huh Yeah
Jsou vyrovnaní a starodávní a rádi se projíždějí zemí jsou vyrovnaní a starodávní doufám, že jim rozumíte nechtějí udělat čáru přes rozpočet a nechtějí Vám způsobit žádnou škodu ale jestli nejste nadšená, z toho, co Vám udělají, tak je raději nezastavujte, neboť oni nad Vámi vítězí
Jsou vyrovnaní a starodávní a vědí, jaký čas věnovat Lásce jsou vyrovnaní a starodávní mají svůj původ shůry dán? Rockman je sestavený z cihel a King Boy poztrácel své šroubky JAMS nepotřebují mít veliký plán aby udělali všechno, co dobře umějí mmmm hmmm whoah-nanananana, uh huh
Molekula Anna je swiss prémium quality čokoládka perníček
není Ježibaba s jedním zubem ani okoralý atom chlebíček
protože má charisma – má klid – má rozvahu – má glanc
Aničku má cenu poznávat a nebát se překonat dištanc
šišinka opice je 100 let za gorilami postavička plná bebíček
Kdo je chatrný a skuhravý, huhlavý, zapeklitý človíček?
tahle Ježibaba šišlá: opat zvaný opiát „Op“, zpychlá Marfuška toť usmolená šiška
okorá jí mozeček – nejapně tklivá až je z ní nedůtklivá jeptiška
z ambulance recept dedikuje jí hrozně zkrabatělý rukopis
ať se kouká vzchopit, naučit se vyšňořit svůj věštící čistopis
napíše jí, ať se rozkládá a nadává? …jen ať se dál žalu neoddává
napíše jí Šiško, udělej si radost, ať ti necuká žalostné bříško
uvidíš, že Anička je jadrná a peprná (a gorila je jenom šetrná)
uvidíš, že Anička je Vanish, který hrubou špínou nikdy nezraníš,
a z hněvů je šmouha taková cáklá hm jenom je od kolapsu skvrna.
Petra Jarošová v současné době působí jako mluvčí krajského úřadu města Plzně. Dříve jste jí mohli slýchávat jako moderátorku v lokálním rádiu Kiss Proton, pamatuji si, jak její veselý hlas před lety dobře štěbetal formou akutních denních zpráv a přilákal mě k poslechu této hlasité profesionálky. Jsem rád, že jedno jediné Metro v den, kdy vychází „Špička“ na cd s Oto Klempířem, pamatuje zároveň na Špičku ženu a tak pro veřejnost přináší s ní zpověď – navíc na fotce Metra je opět onou neodolatelně působící profesionálkou, je skvělé, že Plzeň má takovou kvalitní mluvčí úřednici.
(Martin Štěrba)
Přemýšleli jste někdy, čí hlas slyšíte v tramvaji v hláškách typu „Příští zastávka“ nebo „Konečná stanice, prosíme, vystupte“? (třeba já jsem dosud netušil, že právě ten její sličný vokál patří našim tramvajím). Je to hlas Petry Jarošové, se kterou vám přinášíme rozhovor z cyklu „Moje Plzeň“.
Co vás napadne, když se řekne Plzeň?
Samozřejmě domov. V Plzni jsem se narodila a až na období střední školy, kterou jsem studovala v Karlových Varech, zde žiju stále. Jinak se mi samozřejmě vybaví jako každému pivo, katedrála svatého Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží, borská věznice, fotbal a hokej.
Kam ve městě ráda chodíte?
Nejraději chodím tam, kde lze relaxovat. Takže spíše mimo město – na pěší procházky do Radčic kolem výběhu koní, na Radyni, do lesů kolem zámku Kozel, ale i do plzeňské zoo. V jarní a letní sezoně ráda využívám plzeňské cyklotrasy, které mě vždy vyvedou na pěkný výlet, a je jedno kterým směrem.
Kterou restauraci či hospodu máte nejraději?
Nemám jasného favorita. Mám ráda dobré jídlo a ráda zkouším něco nového. Testuji nové restaurace, ale když mě tamní kuchyně nenadchne, zase se vracím k těm osvědčeným. Vše je ale o lidech. Nejdůležitější je příjemná obsluha, která dokáže o vaší příští návštěvě také rozhodnout.
Která kulturní akce vás v Plzni zaujala?
Každoročně je pro mě největším kulturním svátkem festival Divadlo, kdy vidím to nejlepší z naší, ale i zahraniční divadelní scény. V poslední době mě pak zaujala premiéra představení Molotovův koktejl aneb …?!* v divadle Dialog nebo vystoupení japonského souboru Yamato.
Co si myslíte o bourání domu kultury a co by na tomto místě podle vás mělo stát?
Zbouráním kulturního domu DK Incest přijde Plzeň o jediné kulturní zařízení svého druhu. V ideálním případě bych na jeho místě uvítala zeleň, park nebo oddychovou zónu, jako je třeba v Mlýnské strouze. Další obchodní centrum od aut Plzni neuleví.
Co Plzeň v současné době nejvíce potřebuje a co byste ve městě zlepšila?
Plzeň nejvíce potřebuje odklon dopravy z centra města. Do dvou let by si snad mohli oddechnout obyvatelé Lochotína, protože výstavbou nového přemostění na Jateční vznikne další spojnice do centra města. Ve stejnou dobu se spustí také výstavba 1. etapy západního okruhu, což je dobře.
Kolik by měla stát v ideálním případě jízdenka na tramvaj?
Aby byli občané spokojení, musela by stát 10 korun. Aby cenu ještě tolerovali, měla by stát přestupní jízdenka na půl hodiny 15 korun a 20 korun přestupní na dvě hodiny. Oceňuji ale akce PmDP, kdy vstupenka platí jako jízdenka, a to například na hokej nebo do divadla Alfa.
Která ze staveb, jež mají vzniknout v rámci EHMK, je nejdůležitější?
Určitě stavba nové budovy městského divadla v Plzni.
Co máte radši, pivo, nebo sekt?
Podle nálady. Sekt spíše při slavnostnějších příležitostech nebo „hovorech“ s kamarádkami, pivo, a to zvláště to nefiltrované, k dobrým pokrmům.
Kam byste v Plzni investovala pět miliard korun, tedy průměrný rozpočet města?
Nejspíš do městského západního okruhu, přestupního dopravního uzlu Šumavská, na rozvoj cyklotras a do dalšího zvelebování psího útulku.
|