|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
| Tak krásný romantický večer to byl... Pár hvězd matně svítilo, Měsíc se netečně sunul oblohou a sem tam nějaký pták nervózně pípnul ze spaní, protože se mu právě zdálo, že byl sežrán kočkou. Bylo půl jedenácté, venku pořád ještě dost teplo a kromě nedůtklivých kojenců se dosud skoro nikomu nechtělo spát. Téměř ve všech oknech sídliště se svítilo a spotřeba elektřiny byla dvojnásobná oproti včerejšku i zítřku. Světlo bylo převážně barevně modravé a připomínalo lacinou nekonečnost vesmíru. Okna byla vesměs otevřená a proudil jimi vzduch tam i zpět, a ozýval se z nich také vzrušený a přerývaný monolog, opět téměř všude stejný. Ale nějakou mileneckou dvojici, která by se vynořila ze stínu a šla si ruku v ruce sednout na odrbanou lavičku, aby se zde poprvé nebo naposled políbila, tu by člověk okolo hledal marně. Pouze v křoví byl už přes hodinu schovaný exhibicionista a šíleně se tam nudil. Jediné, co za tu dobu spatřil, byla rvačka dvou kun u rozsypaných popelnic kvůli kousku nahnilého salámu. Pak se najednou u jednoho vchodu horlivě rozdupal ježek a nějaký člověk konečně vyšel ven, ale pouze proto, aby vyvenčil kolii. Ta si tu chvíli hodlala užít, proto se procházela vznešeně a pomalu a na svého netrpělivého majitele občas pohlédla s neskrývaným pohrdáním, zatímco on se s očima upřenýma na hodinky marně snažil předstírat, že mu to nevadí. Tak krásný romantický večer to byl... a zdálo se, že nikdy neskončí a že by se dokonce mohl líbit i zapřisáhlým cynikům... dokud se ze všech otevřených oken najednou neozvalo: „Góóóóóóól!!!“
|
|
|
