Tahle žena už je vytoužená, vyztužená a zkušená, není opotřebovaná partie hrátek lega

Italek mě prosilo préga kvantum, ale téhle Dalmatince já budu věnovat časů mega

…a levandule vůkol kvete a levandule vůkol voní… elegantně jižansky se nekaboní

tak mi sdělte, co se jí hlavou honí, když jí potěší třeba talisman sloní

když jí píšu průpovídky, přednášku mládí s metafyzikou, porcelán se třese o ní

když jí pozvu na slovíčko, dej mi pět, dá mi projev dámy fontánky tryskající včelí med sezónní

jak růže, královna vegetace, pelargonie zkrášlí kraj, včelí oddíl se vyrojí v Máji do jabloní
škola hrou a Míša mou a jsem kus jak ten mystikus Komenský či Oscar Wilde

víte, co mi můžete? Přivolat jen Mašinu k ránu, k polední siestě či dochvilnou pro good–night

vím, je abnormálně racionálně pojatá jak delfín, oplývá rozmary jak skořápkář

proto zkouším trpělivost, s pozdravem, že nebudu Kozel, jen dvorní zahrádkář

tahle Mašina zas z ničeho vybojuje desetiboj zlato, i stříbro, i třeba elitně bronz 

tahle Machinace trefí puls, kurs i terčík na první pokus jako ostřílená Kateřina Emmons

tedy buď můj valčík i můj drahoušek, racionální kantor i třeba víc užvaněný intoušek

pokušení v drezůře šelem s napjatým čelem, účast citlivě biologicky způsobilá u zkoušek

slůně, co se sluní na výsluní, pinky panter a její pan Té Er by mohli prokouknout čistý cíl

pro mě přitažlivá i nakažlivá Fantazie: vychutnat si plnými doušky kmitočty výletnických chvil

můj malovaný džbánku, extra nerozbytná spojnice mezi lidskostí a blízkostí

můj magnetický červánku, dost prozaický na bdění se samozřejmostí

můj štěbetavý Slavíčku, má intuice v malíčku, potkáváš v činech nespoutanou písničku

Einsteina bys vzrušovala na jedničku pekelně, Ježíše čiperně, hmatatelně spartakiádně kompletně

můžeme někdy důvěrně zřetelně hypnotická osvěžení s vodou SPA užívat si v koupelně

http://youtu.be/yWViYvBBrjo
♥ 

Once I was young, then I grew up
from the greylight to the bluelight to the daylight,
have I grown up at all?
I love my mother, my friends and brothers,
I even loved my father
(I love you I love you I love you)
and that says a lot

but when the silence comes
sometimes stays too long
it slits the throat, it cuts the throat of where I belong
and the night goes so slow, it always does when you're feelin' low
and all the words unspoken like the hearts left broken

(I love you I love you I love you)
am I to blame?

when all the seeds we've reaped and sown, away from here and close to home
like spirits have flown

no one's to blame ♥  Míšo!