|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
- Jdeš do večerky?
- Ano, mám nejvyšší čas, za chvíli zavírají.
- Dnes udělej výjimku a kup nějakou lepší láhev. Víš, že se blíží tvé narozeniny, tak je začneme slavit s předstihem.
- Jakou značku mám vybrat?
- Výběr nechám na tobě, kdyby to ale bylo na mém rozhodnutí, vybrala bych nějakou whisky.
- Dobře, něco už vyberu.
- Při oslavě ji otevři rychle a elegantně jako minule, když tu byli známí. Vzpomínám, že tu rychlost a eleganci chválili nejvíce při třetí flašce.
- Při třetí jsem byl, jak si matně vzpomínám, v nejlepší kondici, čtvrtá a pátá, to jsem vypadl z formy, trochu jsem se zapotácel...
- Trochu je slabé slovo, málem jsi převrhl stůl, ale přiťuknutí jsi zvládl bravurně, dá se říci, na jedničku.
- Však jste to také všichni ocenili potleskem, i když jsem měl dojem, že si pro sebe šeptáš něco nelichotivého.
- To se ti jen zdálo, spíše jsem byla v silném napětí a očekávání, jak zvládneš poslední dvě láhve. Držela jsem ti v duchu palce, jako ty je držíš našim sportovcům nebo já tanečníkům v nejrůznějších soutěžích. A nezklamala jsem se. Špunty lítaly jedna radost, ne jako u sousedů, kdy se Božena naklonila nad šampaňským a dostala špuntem tak, až měla modřinu. Také tvé rozhovory s přáteli byly duchaplné a na úrovni.
- Co se ti nejvíce líbilo?
- Jak jsi se rozčílil, ať už nejsou nikdy žádné války, ať je mír a lidé mohou chodit v klidu do práce. Také se mi ještě líbilo, jak jsi pronesl, že nemáš rád zbraně hromadného ničení. Na to jsme si připili.
- Na to si také vzpomínám, potom se mi to nějak začalo mlžit. Probudil jsem se v noci a na sobě jsem cítil teplo deky. To jsi hodná, že jsi mě přikryla. A vůbec, těším se na další oslavu, přípitky, rozhovory...
|
|
|
