Portrét trápení tebe a mě.

Byl jsem nahoře ve vzduchu.

Když andělé křičeli: Padají hvězdy!

            A pak už jen ječeli:

Nezáleží kolika způsoby zemřeš, nikdy nezapomeneš!

Nikdy nezapomenu 
ten okamžik, ten okamžik.

Jsem naživu ve vteřinách,

když Tě držím.

Objetoval bych pro ně cokoliv a proto někdy slovy mlžím.

Tvé laní oči, melancholické. Jak by mluvily řečí němou.

 Za svitu tisíce hvězd v Tvém objetí. Svítá!

Vítá Tě v novém dni naděje a beznaděj.

Jsme spolu a zároveň druhá strana Země se těší z Tvé přítomnosti. Vzdáleni si touhou a ne časem. Po chvilce spolu lační.

Tohle je Tvá vina. Na co čekáš, tak začni!

Nelži sama sobě.

Prosím, miluj mě, miluj mě víc. Utápím se v Tobě.