|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Jako den bez
konce
zdá se být
čas
měď hraje na
zvonce
noc modrá v nás.
Hlasité
hodinky
jak spousta řečí
probouzí vzpomínky
a ticho léčí.
Obzory vyvstaly
i zmijí
hřbety
to cesty
zůstaly
v hady zaklety.
Na nohy boty
do kapsy
chléb
na dráty noty
navlékat
zpět.
A jenom jít
jak domů se
vracet
a všechno chtít
na prach
obracet.
Korálky růžencům
andělská křídla
těla jsou
milencům
jako nám jídla.
A ústa po
nebi
za tebou letí
tvé oči
velebí
létavic děti.
|
|
|