V hlavě mi burácí větrná zvonkohra

a do všech stran křičí, že ty jsi ta královna.

Mám závrať, visím hlavou dolů na kolotoči,

všechno se otáčí, ale já přesto nevyskočím.

Pád by byl do hlubin a roztříštil by mou duši,

je to jen fantazie, tobě tvoje tvrdohlavost sluší.

Vybíhám maraton přes křivky tvého těla

a veškerá intimita zcela oněměla.

V prázdném hledišti sedím v tichém úžasu,

poznám tě vždycky, třeba i po hlasu.

Vnímám horečný rytmus svého srdce

a slzy spláchnou trápení prudce.