Zauzluj svoje prsty do mých úst jak barvu do papíru

Má nahota se již rozpíjí do němoty podvečera

Slabiky výkřiků mi připomínají souhlásky polopravd

Roztanči naše metafory ve svitu stínů temnoty

Pomazli se s mým slibem o věrnosti nedokonalosti

Utrhnu drobný kvítek z tvojí hrudi, přivoním si

Teprve poté pochopím zauzlovanost téhle abnormality

Ptáci již nafukují naše lži do nešťastných samohlásek

Asociují tvoje doteky s chutí svobody a smradem chtíče

Toulají se v davu nemilosrdenství, fám, křivd rána

Ve vlasech se třpytí proužky naděje jak dalekohled

Duha se obléká do nočních šatů děsu a lstivosti

Topíš mě v alkoholu, neúmyslně, dusíš mě v radosti