Polechtám Tě ostřím nože,

směješ se a to je hrozné,

připravím Ti z růží lože,

nedýchat i to je možné.

 ...a kapky nikdo nepočítal...

 Ptáš se - a co dál?

Co by, když skutečnost Ti nestačí,

snad nezáleží kam by vítr vál,

budoucnost se mnou pranic nevláčí.

...a kapky nikdo nepočítal...

 Jak příjemné, teplé jako Ty

rudý tok života nech plynout,

za chvíli obestřou Tě sny,

bytí těla máš konečně dovoleno opominout.

...a kapky nikdo nepočítal.