Kónická průrva v plášti, další příležitost
dostat se hlouběji do nitra planety Ňuna.
Obléci si oblek, zapnout vakuové zipy pracující
na bázi vyprázdnění zapínaného prostoru.

Melejanume, vlahou dlaň ve vlasech!
Vlahou dlaň ve vlasech i tobě, Krojulomine!
Pomalu spadáváme po stěnách kráteru níže. Nebezpečí
hrozí leda od kamene, který by za námi
padal příliš dlouho
a nikdo shora o něm celou dobu nepromluvil.

K: Zatopená jeskyně. Potvrzujeme, potvrzuji,
opakuji, potvrzujeme přítomnost
hyperhusté kapaliny na Ňuně.

Velitel: Máme tu kód kapka!
Dokončete fázi seskok a
  jakoby vážka rozhodnuv se
  přestati létati vzduchem
  zalétla sobě do potoka
  — spanilé víry pod křídly —
zahajte fázi ponor!

Potápět se na Ňuně není jako potápět se
na planetě, kde je toto bezpečné. Vztlak
dovede střílet těla do skal, kdo proletí hladinou,
skončí ve vesmíru, koho zachytí stěna,
změní se v rudý oblak.

Nejdříve se jeden, hlídčík (M), podívá pod hladinu,
tak, že přiloží sklo helmy, které ale patří jemu,
na hladinu a někdo mu sedne na hlavu (K),
potom zaměří záhyb a “problikne”.

K: Mel, proč neproblikneš?
M: Jsem fascinována hloubkou.
Dostala jsem strach, který
dostává i veterány. Blik.

Prudký, ale krátký pohyb vzhůru, mírné,
ale okamžité naklonění, náraz
zády do paměťové pěny, úleva,
zvědavost, pomalý, drobný pád zpět,
typický přítlak kombinézy
na břicho, hruď a přední část stehen,
ale volno u zad, zadku, u lýtek.
Takový je problik pod strop jeskyně,
jinak to nikdo nezná.

K: Jaký máš stav sebe? Honem se zaměř a zadej mě!
M: Úhel vychýlení v normě, skluz 46/-12,
stabilní. Je tu dost místa pro dva. Můžeš!

K: I já, Kroj, jak se mi říká, jsem ohromen
a mírně se bojím o svůj život. Kapa-
dalekohledem dohledná hloubka 1800 km,
šířka vstupního hrdla 5 m,
šířka dohledného dna 900 km.
Malebné odstíny modři a zeleně
jsou pěkné, přepínám.

V: Postupným problikáváním se se
úspěšně dostaňte až dolů
a zahajte fázi netopýr.

          blik
       blik blik
    blik      blik
  blik           blik
blik               blik

Dole prodlévala malá civilizace.
Pozorovali jsme ji třináct hodin
ze stropu hrdla nejníže položené jeskyně,
jako když cizinec vyleze nejprve
na strom uprostřed vesnice
a teprve potom se představí.

Po sedmi hodinách
přerušili zástupci místní civilizace
pozorování rozhovorem.

Ňuňan: Vítejte!
K: Vy mluvíte stejnou řečí?
Ň: Také jsem to nečekala.
M: Takže vy jste žena? I já jsem žena.
Ň: Takže vy jste muž?
K: Bohužel vám v takovémto tlaku
nemohu ukázat pohlaví.
V: Improvizujte.