Letmý průlet slavnostmi Johanky z Arku začínám osobou nejdůležitější. Johanka, model 2013, se "v civilu" jmenuje Juliette a Francouzům se

tentokrát mimořádně povedla. Takhle to vypadá, když už jsme oba po dvou dnech utahaný a děláme na sebe ksichty.

Dětinské? Jistě, leč osvěžující!

Všechno v Remeši se točí kolem katedrály. Aby ne, nevypadá vůbec špatně. Mně se ale mnohem víc líbí bazilika Saint Rémy, kolem které se nic netočí,

tudíž je tam celý dva dny svatej klid a pokoj.

Pro mě druhá nejdůležitější osoba celého slavnostního mumraje. Tahle roztomilá dáma sedí za stolkem v katedrále a když něco nevím,

zeptám se jí. Ona ví totiž všechno. A vyjde to lacinějc, než audioprůvodce.

Les comédians. Jsou všude. V množství větším, než velkém. Tenhle mi přišel pořád takovej smutnej, až depresívní. Než jsem ho potkal v hospodě.

Veteráni patří k slavnostem stejně neodmyslitelně jako Johanka. Někteří dorazí s veškerou slávou, prápory a metály.

Jiní jen v saku. Asi mají metálů málo. Což je faux pas.

Tenhle superušlechtilej vořech je tu vlastně jen proto, že mi několikrát olízal objektiv. Dělal to vyloženě zištně a naschvál, ale tu klobásu nedostal.

Nejsem František, natož svatej!

Remešské katolické duchovenstvo, s arcibiskupem v čele. S Johankou to mají kluci všelijaké. Nejdřív ji upálili jako kacířku, potom svatořečili.

Celkem pozoruhodný ideologický veletoč. Ale na ty jsme, my Češi, zvyklí.

Jen co se začne stmívat, do ulic se vyrojí různá individua s pochodněmi. Semtam spustí nějaký ten ohňostroj, nebo někdo začne žonglovat

s různými hořícími předměty. A všude je spousta ohnivých Francouzek. Vive la feu! Vive la France!