ALENA VÁVROVÁ lázeňská suprová:

BĚŽNÝ OBRÁZEK /III./

Ve Slovanu Corzu

nebo kdekoliv jinde

za barem

na vysoké židli

nakrucuje se

zvláštní pták

Lázeňský ometák

a filozofuje

V podstatě jsem

Oddaný muž

Ale jinak nemohu

Zas musím vyrazit

Snad proto že

Jsou různé typy žen

Duhové rybky Voňavé lipky

Lvice Slepice

Široké mísy Baňaté džbány

i Studny podél cest

všechny mě vábí

Čtu si Plzáka a Jí

stále unikám

při každém návratu

jako hrob mlčím

a moje všechno řve:

Můj krásný plameni

V podstatě jsem muž

oddaný ale nemohu jinak

zas musím jít

Ach jo... všechno je jinak prvního máje, když poslala toho člověka do háje... 

http://www.youtube.com/watch?v=TTZHA_LIc1o   (miluji Joyce Sims rotující doprava napravo... a srdce máme nalevo...)

Joyce Sims-(You Are My) All And All (80`s+Freestyle!)    

OSUDOVÁ KOKETA

„Plaudite, amici!

Finita est

comoedia…!“

Poslouchej

Ještě tu někde chodí

a volá: Buď šťastný

svobodný Měj sílu vzdorovat

důležitější je ho umět

přijímat než jaký osud je

Měj sílu vzdorovat

i tomu nejsvízelnějšímu

a

Od slepých uč se vidět

od hluchých naslouchat

od mrtvých milovat život

                        a nenávidět

pokud už nejsi Sám

mrtvý od srdce…

… Posloucháš?

                        Před stošedesáti lety

mu přítel přinesl k posteli dvě láhve

rudesheimského – „Škoda, příliš pozdě“

Ta poslední slova a nejen Osudová

Všechny dopisy Nesmrtelné milence

jíž dozajista byla paní Hudba Hudebnice a pak ještě

ta mrcha Bolest

                        Poslouchej Někde tady

nablízku chodí

Přátelé netleskejte Nikdy není skončena

(6.7.1812 ranní a večerní vzkaz a 7.7.1812 1x vzkaz milence nejmilejší)

KOPŘIVOVÝ SEN O NADĚJI

Plazila se ke mně

tenkou tmou

Prokázala se

vstupenkou

barvínkem rezedou

kouzelným semínkem

jahodou

Ráno jsem nemohla z postele vystřelit

A pod polštářem hledala jsem tvar vlastní tváře

a snář (zbylých přátel adresář)

Kopřiva mi dala sílu

znovu do zrcadla nahlédnout

A zpívat si při tom

s Jacquem Prévertem

                        Život je třešeň

                        Smrt její pecka

                        Láska je třešňový strom

                        a Vášeň tuplovaná bublanina?

A kdo prý zpívá dvakrát se modlí

Strom třešňový Strom třešňový

Něžně fialový Třpytivě modrý

Krásně holohlavý

V třešňovém sadu mlsný Slon

Teroristické komando? „SÍŤ PLNÁ RYBÁŘŮ“

(PŘEVEĎTE SI VÝZNAMY NA INTERNET… INTERSÍŤ)

MYSLELA JSEM NA VÁS CELOU NOC

teroristické komando

vtrhne jednoho dne

do vaší knajpy a vás

zasáhne

kalašnikovy hromotluků zarachotí

revolververše přesně

zasáhnou svůj cíl

budete nadávat a řvát

potoky krve pohrnou se slané

z očí

jako staré děvky budete vřískat

když

dělbuchy slov roztříští krunýř váš

prudce

petardy zaburácí a plamenomety básní

podpálí ta vaše okoralá srdce

protože to je TO na co zde čekáte

co zde nepřestáváte vyhlížet

ve všech VAŠICH pivech okořeněných

kořalkou

já rozrazím ty vaše zaligrovaný dveře

já něžné teroristické koťátko Alča

k vám já slepé komando se schoulím

ve vašich popraskaných dlaních

a vy na mě budete dýchat abych se zahřálo

a zavrnělo vám tiše a budete mě chránit

těma životem umazanejma prackama

až něžné komando vrtne se vtrhne tam do vaší

černočerný zakouřený putýky

do hlavy šedivý rozbolavělý

Vy budete kníkat bolest

HRÁ KDOSI NA HOBOJ

a hrá už

kolik dní …?

Peníze nebo život!

Báseň o hoboji navalíš… ?

Peníze nebo život?

Nečasovaná

Tiká

Neviditelná

Na krku dýka:

peníze nebo lživot

(neb všechny ohně prý

zhasnou tu

uplovou)

PLZEŇSKÉ TICHO

Kamenný rybník tvůj

Kámen

          Klíč země

        Tebe otevírá

Byl tu dříve než my

  Rybí řečí zpívá

    Majestátně

       Lidsky

     obřadné ukáže pysky

    srdce ametystové

pro malou modrou holku

    srdce z jantaru

   oživlé kamínky

  v Koterovské ulici

vy malé ohnivé opálky

     z mexické dálky

    velbloudi na lodi

   a …„čaj či kávu …“

Tolika slov se sype s pískem

          a písek píseček

prodloužené ruce do básně kamenů

    kÁmen v sobě začátek i konec

           nekonečno Kosmos

     a ví prd kdo mi to vyvrací

            KAMENNÝ ŘÁD

          [: ŽIVOT A SMRT :]

    zpět do náruče nás navrací

 Zpět v Ticho kamenné

NA KOHO TO SLOVO PADNE

Zaplavení informacemi

dozvídáme se o propasti

teprve pádem do ní

…skok přes ní se nevyvedl na 100% zdárně

Svět se otřásá

Bratra bosého

k vrchu šibeničnímu honí

Bolest šplhá po stěnách

podemílá domy

šílený vítr se chechtá

Mršiny naše z naší špíny

naše oči Mrtvé bulvy

na nás poulí

Učíme sebe znakové řeči

nevíme Nic a závist

tarantule upevňuje si pozici na trůnu

Nevíme nic a ačkoliv

naše uši zazděné pevně jsou…

A stromy Kameny a kytky

V odpověď: 100 dní prší

znamení doby…

U potoka Roste kvítí

říkají mu Petrklíč…

STUDENĚ DOTKLO SE MĚ

studeně dotklo se mě

babí léto

myslet pozitivně se učíme

ve své zemi hymny zpívat

asi-milovat

malé barevné

kolibříky – Vietnamce

stát sochou být

a utíkat k ní ačkoliv

POEZIE NENÍ

ostrůvkem spásy

uprostřed

teskně

rozbořeného moře

…a přesto cosi nás nutí

/a bojím se že jednou mě to

k smrti

dožene/

zas a znovu říci

věci nevyslovené

a už se připozdívá básnička ustaraná

loďka znamení

není už pozdě pro milování?

Zhasni

Kolik je

bojím se jen ustavičně lhostejnosti národa

POUTNÍCI

od našich

prvohor

kdy běhávali jsme

o zlomkrk

z kopce

Nemáme křídla Redbullů

ku

lhaví poutníci

posunujeme se

těžce

ku

vzdálenému cíli oázy

cílem je nám

cesta poznání

CO BYCHOM BYLI BEZ PŘÁTEL

(arabské víno)

Sen ten se mi nad ránem

tak stále krutě krutě zdá

Smutek černá propast je

Padám do ní padám já

Pak Ahmed posílá mi blekotavou esemesku

Bez lysohlávek dej sbohem stesku

Devětkrát upadni Desetkrát vstávej

Padáš-li

Padej ke hvězdám

MRAZIVÉ SVÍTÁNÍ

za oknem

hvězda

zvaná

pelyněk

ulpívá na ní pot

tvého strachu

zatímco já

jedu do Finska na vodku

štípou tam komáři

a jejich štípání

léčí

voděnka finská

rozehřívá

krunýř z ledu

noc není černá

rychle se loučí

do Finska na vodku jedu

Se mnou má hořká

zvaná pelyněk

ŠEŘÍK

v nás prudce voní

a začalo se

smrákat

nezáří září

bílá bolí tma

A pěli jste: již taj…

Úplně nejhlouběji

Až kdesi Za

Dole u potůčku čůrajících vln

kvete

Kalina

Mlčenka slova ztrácí

a do hudby se opře

a ona je jí prám

Šeří se šeří

Začíná se smrákat

Otáčíme klíčkem

Zavíráme

krám

KOLÁŽENKA

Oči zavřely se

Bolí

Neslepíš slepou duši slepice

Malý můj Herkule

nůžky příliš velké

chamtivě rozevřené

Ráno mé zasypané

solí

Ve velké dálce

Růžová citadela

Na růžové Černý

polyp

RACKOVÉ KŘIČÍ JAKO VO ZÁVOD

Kde se tu vzali

rackové

křičí a rvou se

nenasytní frackové

o sojové maso

Budu chtít

celou ruku

Prst pokušení

mi dáš

Shluk písmen mlčí

mlčí

a jeho jméno

Jidáš nekamarád

Kam chvátáš

kam se to bez hlavy ženeš

za čím se pachtíš

klopýtáš vstáváš

běžíš běžíš běžíš

ústy zas do bláta

očima do nebe, kde pánem je Ježíš

tu náhle prosvítá

Tvář

chlapa něžného

a jeho jméno dost dobře znáš

Tak s kým svou sílu změříš

a komu více věříš?

OHEŇ PÍSNÍ

Uměla

rozdělávat Oheň

tenoulinkým hláskem

a proplakat se

písní

až k úsměvu

na oblohu

Písní uměla rozdělat

Očistný umělecký oheň

jeho plamínky

nás důvěrně vedou

chaosem

V dáli maják bílý

Vytoužená

Pod černým nevíry

závěsem

oheň, jiskra naše,

a nebo jen důvěra v obyčejné

pohádkové

revíry

a nebo jen

jistota remízků

bez devalvace penízků

VZPOMÍNKY RYBY ČARODĚJNÉ

Vzpomínky

magická zrcadla

proměňujete se mi v básně

jimiž ryby promlouvají

Vidím se hledat

v kapce medu

koně

na kterém jedu

čím dál

rychleji

ach

za horama svítá

v nohou oheň

dohořívá

po kopřivách

Tiše ve mně míjejí se

smutné popelníky

na dlouhé noze

na dlouhé chodbě

báseň svítí

oranžová hlavička janíčka

mezi olšinami

„Tady je celý hnízdo

Mami… !“

V MANÉŽI LŽI

kříží

škleby a úsměvy

s bolestí sehranou

čím více utíná

svou hlavu

v alkoholu

tím méně má

co říci

a pro čí prospěšnost

jen kozí bobky

smíchu

je přeplněná

díž

po níž zrovna netoužíš

SETKÁNÍ S ALICÍ ČÍHALOVOU

Telefon mlčí

Magoriána Magoriána

Nemohu dočkat se

Dočkat se rána

Ve dne ještě to jde

Mohu zavolat

Telefon mlčí

Noci bojím se

Noci se děsím

Všude jsou

Na pohled běsi

Nabírají mě

do svých chapadel

Běsi Noci

ve které

odnikud

nikam

vedou

rozžhavený

koleje

Nad Třebíč došla

Uřezala žíly

A ZNOVU RUCE

Ruce hbitě čarovaly Čarovaly krásně ruce

Dotknuly se srdce

Dotknuly se srdce

srdce červenýho

Řeklo ono prudce

prudce biju aj miluju

ale nevím přesně koho

Půjdu já do sádku

pomiluju stromy

Tak je pomuchluju poobjímám

až zahučí hromy

Půjdu já do sádku

polaskám tam keře

tak se rozzelení

zahojí mé hoře

Srdce mé červené

tak po lásce touží

smyslů je zbavené

láskou marnou hoří

Prosím nečtěte to

Já to musím psáti

nebo bych musela

hlavu pod drn dáti

Housličky z javora

slyším už mi hrají

a divné družičky

se mi vysmívají

***

Potkáte se s někým, kdo vás bude obletovat, hýčkat a zasypávat pozornostmi. Čeká vás den plný vzrušujících příhod. (Rád bych toto platné rap lamento, nikoliv jen kecat z hladu)

***

Moje oblíbená herečka a moudrá žena Audrey Hepburn žila tato slova

SAM LEVENSON

Pro rty půvabné

říkej slova laskavá

pro oči roztomilé

jen to dobré v lidech hledej

pro štíhlou postavu

o jídlo se s hladovými rozděluj

pro krásné vlasy

stačí jednou denně dotyk dětských prstů

pro krásné držení těla

choď s vědomím, že nikdy nechodíš sám

lidé spíš než věci musejí být

obnovováni, opravováni,

oživováni, zušlechťováni a očišťováni

nikdy nikoho neodmítej...

pro Audrey Hepburn ať mladí, staří, černí, bílí, chudí, zmrzačení, znetvoření, to jí bylo jedno.

Této mimořádné ženě A. H. záleželo na všech. Právě to ji činilo tak krásnou.

Její bavičské velkofilmy:

1953 –- Roman Holiday (viděl jsem)

1957 –- Funny Face

1957 –- Love In The Afternoon (viděl jsem)

1961 –- Breakfast At Tiffany´s (viděl jsem)

1962 –- Paris When It Sizzles

1963 –- Charade (viděl jsem)

1964 –- My Fair Lady (viděl jsem)

1967 –- Wait Until Dark

DÉŠŤ V LESE

A stromy i do tmy houští

lesklé perly z dlaní pouští

Na paseku s borovičkou

na pavouka v kůře

padá perla za perličkou

na stříbrné šňůře

Spousta je jich po lese

straka jednu odnese

Dá ji smrku

kolem krku

Maďarský čardášek o půlnoci? Ano je tu s námi od bezepčných Animal až po bezpečné Cannibals…

FEHÉREN FEKETE FEKETEN FEHÉR (Na bílé je černá, na černé je bílá)

Včera jsem přijel domů už dost pozdě

ale nemohl jsem usnout, protože sem neustále doléhal nějaký šramot z okolí

tak jsem vyšel o půlnoci do temnoty ulice

holky a kluci se povalovali úplně všude, kdekoliv

no nemohl jsem tomu uvěřit, jenom těžce mžourám oči

bílá a černá se komicky převracely mrštně

vlnitě míhající těla těles – kam až tvoje oči dohlédnou

na bílé je černá a na černé je bílá

Na bílé je černá, na černé je bílá

na bílé je černá a na černé je bílá

na bílé je černá, na černé je bílá

na bílé je černá a na černé je bílá

na bílé je černá, na černé je bílá

na bílé je černá a na černé je bílá

na bílé je černá, na černé je bílá

heey!

Tady je holka, překrásná tvář a pěkné nohy

nemůžu mluvit, protože mě táhne do pokoje

zkouším najít, kde mám rozum, ale marně

už nemám na sobě nic, jen holku

černé tělo na prostěradle, to je černá na bílém

ona má úžasná prsa a úžasná lýtka

a holka je teď na mně, to může být kouzelné

jako šlehačka na kávě a jako bílá na černé

Na bílé je černá, na černé je bílá

na bílé je černá a na černé je bílá

na bílé je černá, na černé je bílá

na bílé je černá a na černé je bílá

na bílé je černá, na černé je bílá

na bílé je černá a na černé je bílá

na bílé je černá, na černé je bílá

heey!

Tohle je naše hudba a náš styl platnej teďko

strkáme si to do nosu a do pusy, abychom se povznesli

jestli se mě zeptáte, co to hrajeme?

je to rap lamento a tak nezavřeme zvučnej špás radosti

nemůžete toho litovat, jestli nás posloucháte

já jsem Richie Pí mluvící box

mluvím k vám dokolečka a lapám po dechu

mikrofon mi přirostl k rukám už dávno

máme hbitej jazyk a vypouštíme slova

nálepka trudomyslného zákazu se odloupne hned, co začla znít naše smyslná hudba

tak nás poslouchejte všichni, co stojíte nebo ležíte

protože teď MC přichází k mikrofonu

spousta lidí si myslí, že rap je černá hudba

ale já si myslím, že to můžu dělat jako borec v bílé

a to není otázka jenom teorie

že styl je černý nebo bílý

protože naše hudba, to je černá na bílé, na bílé černá

Na bílé je černá, na černé je bílá

na bílé je černá a na černé je bílá

na bílé je černá, na černé je bílá

na bílé je černá a na černé je bílá

na bílé je černá, na černé je bílá

na bílé je černá a na černé je bílá

na bílé je černá, na černé je bílá

heey!

Dáme si dáme jin a jang se skotačící dračicí?

Bonbonek na prvního máje:

Je houpací síťka a na ní její rozhoupaná lýtka
má garáž jako PORSCHE a přednost v jízdě jak sanitka
jestli je s kouzly osvědčená pak mi není NAVŽDY odepřena
kouzly je každý den nově opředena... opředena

Mia poetická granule zase jiná než minule oblečená neoblečená

♥

 
http://www.youtube.com/watch?v=M_d0x-jlWeQ
DADDY K - Voulez-vous coucher avec moi (extended version)

to je jak Mira Fujita: Harlekýn... Paris 1984...  dámě dáme...

:-)

Jáchym Topol, Zlatá hlava – úryvek jako drobný jablečný ohryzek z nepublikovaného románu MONGOLSKÝ VLK. Napsáno v zimě 1997, kdy můj vohryzek trápila zanedbatelná invaze streptokoka.

…přišli z Ruska a říkali si Sověti a pobíjeli lámy… a jejich znakem, jejich Buddhou byla rudá hvězda, rudá krví lámů, protože komunisti věděli, že musí zlomit páteř země trav a tou páteří byli lámové… přitáhli do horských soutěsek děla a rozstříleli tisící klášter na cimprcampr a lámové hynuli v sutinách podzemních chodeb… i dětští lámové museli chtě nechtě klekat do jam, komunisti se vyřádili i na bezbrannosti malých lámů…

            A nad Gandanem vlála vlajka s krvavou hvězdou a komunisti byli všude… šli zemí jak dobytčí mor…

RAP LAMENTO ale jen jako galantní mix STETSASONIC please

Co říci o květnu? Že s tou spisovatelkou snů zabřednu

do přírodní scenérie mladé višně tam její profil zahlédnu

nemusí se omlouvat protože dává lekce višňovky

Galileo Galilei pravil, jak hezké by bylo zkoumat vlaštovky

letící za intuicí já letím za zvláštně snovou krasavicí

nejsem jarní vlaštovka ale posel rap lamento švitořící

funky baret eiffelovky zdobí mou urostlou kštici

tak ten baret vyzkoušíme právě s její funky intuicí

má ráda francouzské víno, k tomu odpolední siestu

vyzvu jazzovou sekci aby mohla zahřát pro ní fiestu

zacinkáme skleničkou a rytmus pozvedává chutě

poslouchej projevy Dia, jak si posteskne Mia ano: opětovně zvu Tě

je jupiterská učitelská lékařská a léčitelská

vyléčí prý každou bolístku i šrám na duši slečna pěstitelská

pěstuje jen samé nevídané pokusy a okultní krokusy

puget růží nahradí dávno promlčenou pauzu s bonusy

je banket v pohybu a někdy taky vabank v Casinu

není nikdy bankrot protože já nestrpím lavinu žádnou hrozivou želatinu

s její situací si může libovolně dopřávat

komu nastřádané reflexe bude po italsku přiznávat

taková podtržená formulka pro její sladkej život

její sladká tvář šermující kypící a laškující hip hop

já jí rozumím každou snahu zkrášlovat svět kolem

píše co cítí bez zábrany kráčí vstříc realitě s názorem

její názor mě nenechá lhostejným taková nenucená syrovost

velká naděje a temperament jí učinil nepřehlédnutelnou na vzdálenost

i na blízko, protože tahle dívka měsíce funguje mocně jako v ohni želízko

milujete její švestky, višně a především svižně její :-) ohnisko :-)    ♥

http://www.youtube.com/watch?v=LnAyXdYWPUs