SHAKESPEAROVSKÉ DRAMA
Nejsem potomek Jima Beama ani jeho piják
tak jestli chceš lásku darovanou, zahraj si 3-D biják
Johnny Depp trochu lepší, Jirka trochu horší
jistou dámu polepšíme, ať se z nás příště nepohorší
Chtěl bych jí milovat galantně
chtěl bych jí milovat gala
a umět jí to poznat na očích pregnantně
koho by jako dáma báječná k sobě brala?
*
Král Lásky je pan Přítulný v každé době
ne vždy exceluje, ale vždy stojí při Tobě
chce Tě potěšit, povzbudit, podržet Tě pevně
že Tě chce mít krásnou, obdiv uvnitř a i zevně
Král Lásky je pan Přítulný v každé chvíli
ne vždy strefí směr, ale vždy dojde k cíli
sondy v plánu, sonáty v činu ve spletitosti života
Pierot a jeho dáma vychvalují svěžest, ta se jako motýl mihotá
Nikdy černá, nikdy perná, nikdy chabý protipól
život je jak balón, se kterým Antonín Panenka střelil gól
vždycky jin a vždycky jang, vždycky prohánění za cílem
Charlie Chaplin ten jí klidně přiřkne, ať si začne vychutnávat let, čilou beztíži s Vesmírem
*
SONÁTA 16
Proč ale nechcete bojovat líp a snáze
s vládnoucím Časem, krutým a krvavým,
a proč se nechcete opevnit proti zkáze
lepšími prostředky, než je můj hluchý rým?
Stojíte před svými nejkrásnějšími lety
a mnohý panenský a neosetý sad
by rodil s radostí živoucí vaše květy,
jež se vám budou víc než portrét podobat.
Tak v živých liniích na živu zachová se
to, co můj dětský brk, co štětec našich dní
s veškerou vnitřní hodnotou a v celé vnější kráse
pro oči budoucích zachovat neumí.
Vy musíte se rozdat, jestli se chcete mít –
a ve svém díle pak budete dál zde žít.
SONÁTA 2
Až jednou oblehne čtyřicet zim tvé skráně
a tvoji hladkou tvář zbrázdí jak rádlo zemi,
až jednou v bědný cár se změní nečekaně
vyparáděný šat mládí, teď chválený všemi,
a někdo zeptá se, co je z těch vzácných darů,
z těch vzácných pokladů tvých mladých šťastných dnů,
bylo by sžíravou hanbou a chválou zmaru
konstatovat, že zapadly jako tvé oči v soumrak a tmu.
Oč větší získala by si tvá krása vděk,
kdybys mohla odvětit: „Mé dítě vyrovná
můj účet života a omluví můj věk,
vždyť jeho krása je zděděná krása má.“
Tak bys byla mladá zas, ač pokročilé stáří a v úbytku sil,
a zas bys zahlédla vřít chladnoucí krev svých žil.
SONÁTA 72
Aby vás jednou svět nenutil vyprávět,
čím jsem si to zasloužila, že jste mne miloval,
až zdechnu, miláčku, zapomeňte hned,
vždyť ve mně není nic, o co by někdo stál;
ledaže byste vy zbožnou lží udělal
pro mne víc než já svou zásluhou nakonec
a na mou mrtvolku navěšel víc chval,
než by mi přiřkla pravda, ten lakomec:
aby váš věrný cit neměli za faleš,
až byste kvůli mně chtěl o mně šířit klam,
nechť s mými ostatky pohřbí mé sladké jméno též,
aby už nesloužilo k hanbě mně ani vám.
Neboť já cítím stud, že nedovedu víc,
a vy se styďte též, že máte rád mne – to velké nic!
Být či nebýt? Hlavně se celičká nerozplynout vnivěč, hahaha.
VODNÁŘ je fantasta ryzí ve službách vznešených vizí dobrák od kosti rád vás pohostí a když má platit tak mizí Hrozně rád vypráví, že se s oblibou zdržuje v lese k lesu vztah kladný ne dýl než dva dny je tam a zimou se třese Vodnářky většinou lapí do sítě spíš starší chlapy úsměv Vodnářky platí na nářky umí se zhluboka napít Všude, kde se zjeví Vodnáři obličeje všech se rozzáří vrytý úsměv do tváře tak poznáte Vodnáře Vodnář nemá nikdy dosti všeobecné veselosti s ničím se moc nepáře tak poznáte Vodnáře
Realita pro něj není radši se oddává snění hledí si do prázdna mají ho za blázna takhle svět génia cení Galileo Galilei Vodnář co přesile čelil on měl přitom cíl jenže pitomci většinou většině velí pozorní vůdci ne, místo nich ničemní škůdci však Edison s Darwinem měli problémy svůj život celý teze Darwina však je kravina jinak jsou Vodnáři skvělí...
Všude, kde se zjeví Vodnáři obličeje všech se rozzáří vrytý úsměv do tváře tak poznáte Vodnáře Vodnář nemá nikdy dosti všeobecné veselosti s ničím se moc nepáře tak poznáte Vodnáře
J
|