Magor a ďábel

Tak kampak spolu dneska půjdem magore,

pokřikuje na mě můj přítel ďábel,

jsem jeho věrný druh, jeho Amore,

promiňte jmenuje se vlastním jménem Sábel.

Díky němu proplouvám svým marnivým životem,

smějeme se lidem, solíme jejich rány,

jsem mu vděčný, že jsem exotem,

on do pekla otevřel mi brány.

Je to věrný druh, moje malá obluda,

snažíme se spolu škodit všem lidem,

je otrhaný z dálky vypadá jak pobuda,

jó ten pěkně zatočil s mým klidem.

Sám si vyšlapávám do pekla pěknou cestu,

proto škodíme spolu okolí i mému městu,

už dávno jsem ztratil svojí bílou vestu,

slíbil mi svoji sestru pekelnici za nevěstu.

Prý se v pekle všem strašne dobře daří,

mají tam prý daleko hezčí, lepší svět,

můžou hýřit, smilnit, i tam dobře vaří,

dle něj to mám již za pár let.