A motýli listů ti padali jen jako snění v mé příští vlasy jež povedou tě k trávě neboť ta jediná je cestou a já vrátil jsem se ke všem políbením jen proto, abych věděl že chutnáš mi jako hlína těch polí jež kolují nám v žilách když myslíme na nespatřené a nezbývá než jak holub vířit kruhy listí šedými křídly, která nemáme nebo prolít rybí krev jako barvu zimy a na talíř položit jednu z ran jimiž se stáváme něčím, co připomíná růži vůní dobrou k sbohem nebo trny na korunu a hledal by ten podzim každý marně Svatý Grál kdo nenašel by ženu
|