nebesa v nedohlednu

modř nevidím

poušť

kapek deště

neúnosnosti této chvíle

mlho

zakrývej lež

při temnu

světla je více

štěstí

melodiemi

pokračování v pohledech

na naději ke změně

všichni

pochodujeme dále ulicí

úžasem ranami

bičem větru

bílou nekonečných kachliček

melancholií nad nekonečným scénářem

krásného konce křečí bolesti

změna

pojďme všichni

vzleťme

ve vzdáleném rytmu agrese

nad skaliska

přes bublinku šumivého vzteku

větru

nenamáhejme se

racky pochytat nedokážeme

mlze dopřát lež

trávě prorůst ulici

hladině našich těl

ten konec, či alespoň začátek

dáti nemocí

vysokým tónům sykotu páry

poskládat opět do sebe kameny

vrátit si ty pohledy

chudou náhražkou drtě aurory

slabým odvarem hvězd

seberme vítr ranám mlhy

pochodujme dále ulicí