|
***
Úterý 31.12.2002 - Silvestr. Všichni tři se probudili do krásného jitra. Slunce dodávalo vitamín D, mrazík láskyplně štípal do zrůžovělých tváří, ptactvo nevydalo ani hlásku a navíc bylo dvanáct hodin pryč. Všichni už byli na nohou , jen Marv procitl opět jako poslední.
"Kolik je?" zaskřehotal ke Zbordovi, který byl na odchodu.
Ten jako odpověď ukázal dva prsty. Samozřejmě nebyly dvě hodiny, šlo pouze o ranní mystifikaci.
"Ty vole, ráno sem byl na záchodě a potkal tam Honzu. Ten tam snad vysral koně, takovej smrad," hlásil Zborda.
"Koně, jo," smál se Marv.
"No, nejdřív šly kopyta a pak ho vyvrhnul," dodával Zborda.
Nato se z WC vrátila Markéta. Chvíli se zmateně pohybovala chatkou a pak zase odešla.
A kam jinam se mohli v tu chvíli ti dva odebrat než do klubovny. Zborda řešil situaci čajem, Marv si udělal radost malým pivem. U vedlejšího stolu začínali s ochutnávkou.
"Hele, co to maj," pokynul Zborda směrem k nim.
"To je ňáký koření, ne," odpověděl Marv.
"Neni, to je víno, koukej."
Marv se podíval a nic nezjistil. Nato se Zborda zeptal procházejícího číšníka:
"Prosim vás, co to je?"
Ten mu odpověděl, ale ani Zborda, ani Marv mu nerozuměli.
"Tak nám to dejte taky dvakrát," objednal Zborda.
"Ty vole, dyť sme jak malý. Musíme se po nich opičit?"
"Od toho sme tady," opáčil Zborda.
Vrchní skoro okamžitě přinesl ve stojanu stojící dvě zkumavky s červeným obsahem, podepsal se do konzumačky a zase zmizel.
"Co to je za sračku?" zeptal se podezřívavě Marv. Vzal jednu ze zkumavek a ochutnal. Byl to alkohol sladké chuti. Na poleptaný jícen však působil poněkud zvláštně.
"Dobrý, ale palí to," poznamenal, když se trochu napil a vrátil zkumavku do stojanu.
Zanedlouho se vedlejší stolovníci rozhodli jíst, což byl signál pro Zbordu, aby taky objednával. Oba skončili na hranolkách. Dojedli a objevila se Markéta. Notnou chvíli ještě všichni bloumali po klubovně, ale pak se vrátili do chatky, aby ulehli. Do večera se nic zvláštního nepřihodilo… Jen Markéta byla zneužita…k masáži namožených krků z předešlé tancovačky. Zborda si pustil Kálinku a rejdil po chatce v ruském stylu. Marv se opět doplňoval Voloďou. Asi v půl šesté večer se situace uklidnila. To už ruský tanečník ležel na břiše na posteli. Odněkud se zjevil Marv a položil se na něj. Utvořili obrazec, který byl nazván hvězdice.
"Nesměj se, cejtim tvoji klobásu," napomínal Zborda.
"Dyť ti to nevadí," smál se Marv.
"Já vim, sem ti to chtěl jenom říct."
"Aaa, charachronoidi útočí," začal z ničeho nic Zborda.
"Cože?" nechápal Marv.
"Charachronoidi útočí," opakoval Zborda.
"Co to kecáš?" stále nechápal Marv.
"Tak jak se menovaly ty brouci z hvězdnejch válek?" zeptal se nakonec Zborda.
"Vole, to byly arachnydi," řekl Marv.
"Aaa, arachnydi útočí. "
V jednu chvíli se kolem mihla Markéta a nechápavě se na oba podívala.
"To sme měli udělat na Slovensku na pláži s klukama, takovou hvězdici," poznamenal Zborda, "ale já bych byl dole."
"Ty bys zajišťoval mobilitu," přidal se Marv k této zajímavé myšlence.
"Nee, já bych byl matka - chytrej brouk," opravil ho Zborda.
Ještě nějakou dobu rozebírali myšlenku o broučím spolku, ale pak už byl čas zajít na první Silvestrovskou večeři. Sbalili Markétu a šli. Arachnyd se jich však nechtěl pustit. Na důkaz toho Zborda během společného stolování s ostatními obyvateli kempu dosti hlučným způsobem oznamoval širé veřejnosti, že je brouk, že je matka a podobně. Potom už jen vytvářel další a další odrůdy jeho milovaných br ouků.
"Ty vole, co to je za knedloroida!" zahlásil například, když se pral s kusem pórku na talíři.
Markéta asi nebyla moc v obraze, zato Marv se nemohl pořádně navečeřet, protože smíchy skoro všechnu potravu vracel na talíř. Za chvíli Zbordovi z pusy trčel pro změnu zase pórek.
"Sem jednorožec a druhej kel sem ztratil v boji," komentoval.
Všichni tři na sebe v salvách smíchu prskali jídlo, takže bylo docela reálné, že se celé obsahy talířů postupně přemísťovaly na vedlejší či protější a původní večeři Markéty teď mohl konzumovat klidně Zborda. K navození příjemné atmosféry hrála opět reprodukovaná hudba.
"Toho, kdo to pustil, zabiju," pohrozil brouk, protože celý slavnostní chod doprovázela dechovka. Všichni to však přežili, překonali i existenci knedlomandarinkoroida a bylo po jídle. Na okolní stoly se v hojném počtu objednávaly známé zkumavky, jejichž název byl konečně znám. Jednalo se o Krvesaj. Zborda to kriticky zhodnotil pohledem.
"Za chvíli se tu zhasne a pak se na nás vrhnou," řekl, když se všude okolo záklaněla spousta hlav se zkumavkou Krvesaje u úst. Nicméně se večer zajímavě vlekl, až na to, že se jeden z členů Apaluchy ztratil. Podle aktuálních zpráv byl spatřen, jak se v desetistupňovém mrazu pohybuje kempem zabalen do deky. Jako obvykle se pořádaly záchranné akce, při níž se většinou zachránce ztratil a hledaný objevil sám od sebe. Proto mohla Apalucha nabízet stále nové kombinace lidí sedících u stolu a statečně popíjejících. Za pět minut půlnoc bylo složení následovné - Marv s Markétou v klub ovně, Zborda ztracen. Na záchrannou akci se vydala Markéta. Marv se s někým bavil. Teprve když se celá jídelna podezřele vyprázdnila, vyklidil se i on. Venku se celá výprava sešla radostně v plném počtu a začala mrznout. Veškerá místní populace se roztrousila do malých skupin, které se nacházely v různých časových pásmech, neboť se ono pět čtyři tři dva jedna ozývalo různorodě ze všech stran.
"Vy volové, eště ne!" snažil se Zborda koordinovat dění ve svém dosahu. Však marně.
Po přípitku a skromných přáních se v kempu rozpoutala bitva. Apalucha nebyla dostatečně vyzbrojena, protože její celkový arzenál činil dvě darované petardy Mega. Z toho důvodu se jen přikláněla k momentálně vítězící straně a uhýbala ledabyle letícím šrapnelům. V jednu chvíli museli všic hni tři jen bezradně přihlížet, jak si někdo za svůj cíl vybral jejich chatu a nemilosrdně do ní pálí jednu ránu za druhou z římské svíce. Smutný pohled. Když se fronta zvolna utišila, program v klubovně pokračoval diskotékou. Marv se ztratil. Byl nalezen spící v chatce, což se nelíbilo Zbordovi, proto ho chtěl svým svérázným humorem přivést k vědomí. Ke slovu se dostala opět Kálinka. Brouk ji tentokrát předvedl ve zcela nové verzi. Choreografie byla tak rozsáhlá, že jeho kreace zasahovaly často až ven. To Marva trhalo zaživa smíchy. Jednotlivé prvky jsou bohužel nepopsatelné. Po svém výkonu se šel Zborda trochu uklidnit na diskotéku za Markétou. Zanedlouho se oba vrátili na základnu Apaluchy. Noc se krátila a obsah promile donutil ty tři usnout blaženým spánkem opilců.
| 
