TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 22.12. Šimon

Všechny rubriky

Mystika, filosofie

> Mystika, filosofie

> Filosofie

>		Náboženství

> Duševno, mystika

> Literatura, odkazy

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Námět k probuzení
Autor: Sallybill (Stálý) - publikováno 17.6.2012 (19:41:03)

Otec- Syn- Duch

Vesmír- Slunce- Život

Lidé se bláhově dělí na věřící a nevěřící, čímž se rozdělují na základní úrovni. Staví dvoje základy, dva domy. Vždy bude jednodušší soupeřit, než se spojit. Vzhledem k tomu, že jsou tyto domy vylhané, je spojení skoro nemožné.

Ti, kdo žijí v domech, spí. Spí a sní sen o dvou domech. Někteří jsou hrdými obyvateli svého domu. Jiní se snaží dostat do toho druhého. Někteří nevědí, v jakém vlastně jsou. A některým je to jedno. Jediná pravda, na které se shodnou, je lež o dvou domech.

Existuje však jediný Boží dům. Tvoří ho třístupňová pyramida. Ve spodním stupni žijí popírači. Ve svých snech si říkají ateisté. Svůj strach z Boží přítomnosti maskují ve víru ve štěstí, náhodu a naději.

Ve druhém stupni žijí lidé snící o víře. Jejich strach je tak veliký, že halasí o Bohu. Netroufají si diskutovat, aby nevyšly na povrch jejich pochyby. Sen o dvou domech vzešel z jejich hlav. Křičí: „Náš dům je ten správný! Vypalte druhý dům!“

Ve třetím stupni žijí ti, co vědí. Nestraží otázky, neloví odpovědi. Jsou na svých místech a kochají se odpověďmi, které k nim přichází, když se jim zachce. Třetí stupeň je otevřená zahrada s nekonečnou vyhlídkou. Je to krajina života a odpovědí. Odtud lze spatřit Boha.

Ti skutečně nevěřící, nemající pochyby, víru v náhodu a štěstí, nemající naději, z tohoto domu odcházejí. Odcházejí z domu života a hynou.

A co Vy? O kterém domě sníte?

Poznámky k tomuto příspěvku

kranad=fernet (Občasný) - 18.6.2012 > Mám štěstí, že dnes sedím na prdeli. Jinak bych se k tomuto nedostal. V rámci žánru dám své hodnocení všanc. Za chvíli. Teď jen malá noční půlmeditace, nahozená jako vějička pro Tvé pokračování: pokud jsou ti, v druhém stupni dlící, lidé, pokud tedy maj základní ánunk o sebereflexi, pokud tedy jenom sní a "pouze křičí", nemohou být fanatici. Jinak je to Zlý sen a jinak je to s nima Peklo. Pokud tedy křičí svůj sen jen do svých hlav, budiž jim Odpuštěno.		Body: 4

		<reagovat

	Sallybill (Stálý) - 19.6.2012 > Kranad> Ve své úvaze jsem zmínil pouze "spící" a jen některé jejich projevy. Samozřejmě jsou mezi nimi i hodní a laskaví lidé, na všech úrovních. Ale především, jsou mezi "spícími" i probouzející se a probuzení a to opět na všech úrovních. (Respektive na spodních dvou. Na třetím stupni jsou probuzeni všichni.) Zřejmě nikdo nemá problém připustit, že lidský život se odehrává na několika úrovních současně. A já zmiňuji tu úroveň, kde přes veškerou sebereflexi a důkazy o bdělém stavu, člověk spí. Je to stav v němž člověk podléhá snu, čili lži, ale myslím, že o tom se nemusím rozepisovat, protože věřím, že velmi dobře chápeš, jak jsem to myslel. Snad jen by se hodilo zmínit, Jak se projevuje probuzení. Na prvním stupni spící věří v náhody, nepodceňuje znamení, touží po štěstí... procesem probouzení u těchto lidí dochází ke spojování souvisloustí do jedné duchovní podstaty. Tito lidé okamžikem probuzení, jakoby našli schody do druhého patra pyramidy. Spící na druhém stupni, tolik se velebící a štítící se "bezvěrců, staví hranice mezi sebou a jimi. Ti hodní jsou k "bezvěrcům" shovívaví, popřípadě se je snaží obrátit. Toto počínání (ať už hodných, nebo těch druhých)je důsledkem toho, že se nemohou o svou víru opřít, jak si myslí, že by měli. Procesem probouzení se jejich víra upevňuje. Přestávají se ptát. Nachází jednotu v Bohu a lásce. Okamžikem probuzení si uvědomují spodní stupeň, vědí, že jsou na druhém a jako před tím věřili v Boha, věří ve třetí stupeň. Oni už nedělí lidi na věřící a nevěřící. Trpělivě míří k osobní zkušenosti s Bohem.

		<reagovat

zochrova (Občasný) - 2.7.2012 > Něco na tom je.Jde to z tebe		Body: 5

		<reagovat

kranad=fernet (Občasný) - 19.6.2012 > .....tak ti dík, mne zajímal ten druhý stupeň kvůli ctěné Tchýni. A to je tragédie. Sám ať jsem kdekoliv, jen když posloužím svým dětem ke.....svobodě. A tady mám právě strach. Velký!! (co si myslíš o filosofické otázce predestinace vs. svobodná vůle?) No a jinak s tím snem: no právě! S renesancí Freuda se potvrzuje to, že právě ve snu někteří opravdu ožijí a naopak, jak říkáš (není možné stavět Junga a Freuda do opozice) a jsem zdejšímu CELÉMU fóru hodně vděčný za dnešní probuzení s občanským průkazem v ruce. Teprve teď mohu dál! Ostrance jadranské obzvlášť DÍK.

		<reagovat

	Sallybill (Stálý) - 19.6.2012 > Kranad> Záležitost predestinace a svobodné vůle není vhodné stavět proti sobě. Ty to děláš, protože to před Tebou udělaly kapacity. Pokus se ale na to podívat tak, že všichni mají pravdu. Vemme tento příklad: Soudruh železničář postavil železnici. Dal na ni vlak a vypravil ho z Prahy do Brna. Z predestinačního hlediska, cokoli v tom vlaku zažiješ, bylo dáno. Existuje daný počet místenek. Ať si koupíš jakoukoli, využiješ jen předem připravenou možnost. Ať budeš dělat ve vlaku cokoli, můžeš běhat z kupé do kupé, otevírat okna koukat z nich... vždy zažiješ jen to, co železničář předem připravil. Než začneš namítat, vem v potaz rozdíl mezi soudruhem železničářem a soudruhem Bohem. Z tohoto hlediska je jasné, že predestinace ano. Ovšem, cokoli v tom vlaku provedeš, jak to použiješ, je nejen Tvá svobodná vůle, ale i Tvá povinnost vůči stvořiteli, který Tě jí obdařil. Co se týče snění a Freuda, nemá to mnoho společného s tím, co jsem psal v té úvaze. Takové probuzení o kterém píši, se mnohým přihodí až v okamžiku smrti.

		<reagovat

	kranad=fernet (Občasný) - 19.6.2012 > Sallybill> S Freudem to byl trochu imaginační fór. Jakože ti dvojkoví bdí a přitom spí a "ti lepší" z nich pak ve snu skutečně žijí, někteří se toho až leknou a ...možná se ...co? osvobodí? Použil bych slovník křesťanů, ale určitě rozumíš. Je to i o tom sexu. Predestinace vs. svobodná vůle viz Pelagius vs. Augustinus (dost dobrý film Král Artuš). Jinak samozřejmě třeba matfyzáci mluví o relativní či absolutní (malé či velké) determinaci a řešení vidí podobně jako Ty - v malé determinaci. Ale představa svobodné vůle je nezbytná pro etiku! Mne nezajímá co mohu, ale co musím! Paradox! Abych zvolil dobro, hledám co "musím"! A ještě je v tom ta nesnesitelná tíha relativity!

		<reagovat

	Zeanddrich E. (Občasný) - 18.7.2012 > Sallybill> "...dal bych Ti "D" spíše za tento obraz, než za text v příspěvku, ten mi přijde až příliš "..jednoduchý"; ... :). ."

		<reagovat

	Sallybill (Stálý) - 20.6.2012 > Kranad> Jo,jo... hledat dobro je pakárna, když je člověk v podstatě svině.

		<reagovat

	Sallybill (Stálý) - 1.8.2012 > Zeanddrich E.> Ano, je jednoduchý. To proto, aby se nejvíce přiblížil pravdě. Čím více je neověřitelná teorie propracovaná, tím větší má tendenci se od pravdy odklánět.

		<reagovat

	kranad=fernet (Občasný) - 20.6.2012 > Sallybill> všežravá. ale i to je relativní.

		<reagovat

kalice (Občasný) - 19.1.2013 > ještěže ty domy nejsou odděleny vysokými zdmi. Mnohdy se lidé naštěstí "stěhují!" A v kterém domě žiji? To nechám k posouzení ... Bohu

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + sedm ?

Napsat autorovi (Stálý)

Addictive Zone Orbital Defender Game