ZÁZRAKY (Josef Hrubý: „Ve jménu lásky, lodí a ryb“)

Sedíš v bráně dešťů

či v bráně obloh

anebo v bráně komet a paprsků

Jako dřív: u obrazů

S Mistrem skály na Valše

S Mistrem ranních řek

S Mistrem vzpomínek a opon a větví

S Mistrem nekonečně šťastného dětství

V jezerech plují chrámy

bůhví že budeš vyvolán jménem

mezi sklípkové klenby včely a sněžení

mezi vše co bude památkové

V bráně obrazů

v šachtě letního vzduchu

číhá za hladinou tvého čela

kámen hvězda zázrak

Zázrak milování

Zázrak zoufalství

Zázrak dní vysypaných jako sklo

Zázrak snu který trčí jako přibitý hřebík ve zdi

Zázrak ona na jarní straně záhonů

Zázrak zrcátko na prádelníku

Zázrak zahrad korunovaných oblakem

Zázrak kterému je tisíc let

Zázrak vteřiny zrající v jabloni

(ukázka pro milovníky jara a dobré nálady a dobrých obrázků od Káji Saudka, co na ženách slavil zázraky ženského pohlaví, po velikém jablku zbylo malinkaté jadérko, šaty dělaj člověka a hebký design prádélko, má nezkrotný apetýt a beze dna své hrdélko, má jarní volno jarní lehkost dynamiku prdelko, má ráda chatrč na osamělé horské stezce, má ráda vejšlap se zázraky v doprovodu horolezce)