NEPTUN (Poseidon)

Po strašných vyčerpávajících bojích Titánů s Kronem si tři bratři rozdělili svět. Zeus stanul nejvýš a vládl nebi i zemi. Hádes dostal do správy podsvětí a Poseidon vodstva. Nikdy se se svým nižším postavením nesmířil. Nepodrobil se Diovi a cítil se s ním rovný v právu. Nebyl vázán poslušností k nikomu a k ničemu. Jednou se proti mocnému bratrovi vzbouřil a pokusil se ho svrhnout z trůnu, dokonce s pomocí Diovy manželky Héry, ale vítězství patřilo Diovi.

Jezdí po vodách ve voze taženém koňmi, které ostatně sám stvořil a věnoval je lidstvu. Trojzubcem vyvolává i tiší bouře, umí způsobit i zemětřesení. Provázejí ho mořští netvoři a stvůry. I bohové se bojí jeho nebezpečné povahy. Poseidon je nevypočitatelný jako moře a nestálý jako voda sama. Když si namlouval svou družku Amfitrité, napoprvé utekla se strachem.

Má mnoho milenek a bezpočtu potomků, ale jeho přízeň není bez rizik. Amfitrítina žárlivost zaklela jeho milou Skyllu ve štěkající zrůdu. Athénina přísnost potrestala krásnou Medúzu za lásku s Poseidonem proměnou v příšeru, jejíž pohled mění lidi v kámen. Když později Perseus usekl Medúze hlavu, z jejího mrtvého těla vyskočily Poseidonovy děti, mezi nimi i okřídlený kůň básníků Pégasos.

Moře, Poseidonovo panství, vždycky dostávalo svoje oběti. Krom těch, jež si bralo samo, mu je lidé dávali dobrovolně. Se slovy: Buď naším odpadem! vrhali do vln mladé muže a tím se chránili před hněvem živlu a očišťovali se od vlastního zla.

Jako planeta se Neptun dlouho skrýval a byl objeven až roku 1846.

Co je to moře? Beztvarost a bezednost. Vodní spousty nás děsí, živel žije v prudkých, nevyzpytatelných poryvech. Hlubina hltá oběti a je obydlena monstry. Celý Neptunův svět se hemží nestvůrami, i pomilování s ním ohrožuje krutou proměnou.

Oceán je překážka i cesta. Kdesi za ním lze tušit „jinou zemi“, oceán nám brání k ní dojít a jen oceán nás k jejím břehům donese. Má dimenzi dálky, která odkazuje jinam. Má dimenzi hloubky, která odkazuje k tajemství.

Neptun je princip transcedence a princip inflace. Slovo transcedence chápejme jako přesah, přestoupení mezí. Neptun nám dovoluje nebo nás nutí přehoupnout se přes mantinel daných norem, porušit membránu pevných tvarů a setřást pouta setrvačnosti. Dobrým výsledkem toho procesu je sebepřekonání, osvobození a uvolnění. Prožitek se netušíc prohlubuje. O tom řeč říká: hluboká láska, hluboká víra, hluboká pravda nebo myšlenka.

Zlým výsledkem je mokvající zabředlost, ztráta krunýře reality, který nás držel pohromadě, rozmytí kontur a pozbývání jistoty. Na nic už není spoleh. Opora se kácí, tonoucí se stébla chytá. Je to rozdíl mezi šťastnou cestou za hranice, která nám otevírá nový obzor, a nuceným vyhnanstvím.

V člověku je Neptun sférou nevědomí, vnitřní hlubinou, v níž nikdo nedohlédne dna. Plují tu tvorové fantasmagorických podob, uhrančivě jiní nežli na souši. Vídáme je ve snách, v halucinacích a v mýtech. Plují tu mrtvé oběti, odpad zla civilizované země. Vznášíme se v bezpečí plodové vody anebo toneme bez pomoci. Mizí konstanty „nahoře a dole“, od jisté hloubky jsme v autonomním světě, který nesdílí s realitou tytéž zákony. Nevědomí se nepodřídí státotvornému diktátu bratra Dia. Nedá se vědomím plně socializovat. Je svébytným bytím bez tvaru, které si nelze olympskou mocí Ega ochočit.

Saturn jsou pravidla hry, Uran je hra bez pravidel a Neptun už je mimo rámec pravidel i hry. Vymyká se běžné zkušenosti, je vším nejistým a neodhadnutelným, co tušíme za dveřmi třináctých komnat a čemu podle názoru a vkusu říkáme zázrak, psychotronika, duševní nemoc nebo mystika.

Stav rozšířeného vědomí – ať už pod vládou Ducha svatého či sladce bílého vína santo spirito či drogy – unáší člověka z dosahu všední triviality. Žádná hermovka, merkurský rozcestník rozumu, nám neusnadní cestu, vede nás intuice, víra nebo blud. Někdy jsme obluzeni, bloudíme mezi obludami, mezi rybami bez očí a světélkujícími chimérami, a někdy utoneme v moři šílenství. Občas se vynoříme s hudbou nebo básní. Ale je tu i pravá duchovnost a pro ni si musíme troufnout do hlubiny a zříct se banálních jistin zdravého selského rozumu. Ponořeni se rozplýváme v úplnosti, kterou na pevné zemi nenajdeme, v nejzazší vnímavosti duše, která se vzdala každé obrany.

Jako všechny prvky vodní ohrožuje Neptun inflací. Překročení mezí nezná meze. Mohutná vlna tsunami zničí trpělivě budovaná města, mysl zaplaví delirium, narkoman se zhroutí. Pohlcující láska nás zbaví vůle a oceánický pocit absolutna rozplizne v amorfní bláto. Potápěč někdy těžko hledá cestu zpět.

Pegas, Neptunův syn a symbol poezie, vyjevuje estetickou funkci Neptuna. Dík Venuši prožíváme krásu, rozkoš smyslů i požitek z umění. Neptun k nim přidá posvátné chvění úžasu, které překračuje smyslovou radost i uznání intelektu. Jemu vděčíme za hloubku života i za tajemství ducha. Nutnost uvolňuje svůj stisk. Za vzdálenou bójí, tam, kde končí mělké vody, se setkáme s netušeným, neznámým a nezměrným.

Praví princové poezie v hip-hopové historii, Digital Underground, začali budovat kariéru v roce 1988 právě na skvělém výletu do hloubky pod hladinu, nazvaném „Underwater Rhimes“. Protože jsou stejně skvělými vypravěči žertů, druhá singlovka nesla název „Your Life´s A Cartoon“.