Ten čas je pouhým přeludem
bolestnější než nevěra
beznaděj smířená s osudem
ve tváři starého Berbera
Oči se plní věčným snem
pod ostřím mocného kata
umírá jeho dávná zem
pro kapku černého zlata
Ona se dívá a mlčí
tlukot srdce doznívá
nad nevinností klečí
bezmocná a mrazivá
Bezbřehá tichá naděje
nahá a sladká ona
pohladí a zahřeje
bílého škorpióna
Barvy večera vetkané
do smyslnosti na dunách
sténání touhy oddané
v jejích milostných hrách
Když jižní perly nad El Gassi
prohřátou něhou rozdýchá
dotýkám se severní krásy
a ztrácíme se do ticha