|
jméno kdys věhlasného viedeňskeho hotela jména
kuegel-jagd už vám asi nic neřekne - ale svéhočasu to teda
byl pojem...
chci tomu věřit, jelikož otvrdil mi to Krojcman Hugo
an tam zamlada makal jako pomocná síla ve studené kuchyni...
rychtoval saláty hbitě...
míchal sosy hbitě...
a vůbec činil se u nerezu atak -
leč v kulinářskych pausách pracovních pročítával
cestopisné brožury, by byl inspirován zaujatě romanticky,
jelikož toužil kónečně vypadnout z okachličkované mistnosti
smrdící cebulou a vejci do tvrda svařenými
do lůna přirody ne po skvr ně ný...
takový touhy teda měl...
no!
a v tej době se dávala dokopy výprava k polárnimu cirklu...
a Hugo se to dočet v akademickym věstníku "Es froid mit sehen"
kerej se mu jako věstník teda a divným řizenim osudu
dostal k disposici před oči uslzelé cebulovými odéry
a teda Hugoš nemeškal a ve správnej čas byl na správném
mistě... někde na AlbertPlatcu...(esli znáte to zákouti
u botanickyho skleníku - ten barák novorenesanční nepodařený
výrazově - jelikož ty apsidy (??!)... darmo klnout na architekta -
již postaveno vneslávě!)
sice se Hugoškovi brada tikom trémovym cukala
v nervositě zřejmý před bradami vědecky rputilými - ale
nabíd hrdinně v třesavce nervózní komisi žirovací svy schopnosti
aji svoju kondicu tělesnou - že se jako pokládá že t a u g l i ch
a byl posléze vyrozuměn moudrými organisátory expedice,
že s ohledem na jeho profesionalitu že teda s ním
v najbližším budoucnu aji počítajou... (dankesehr herr H.)
tak se tam teda do tej vypravy nacpal za kuchařa
ono to souznělo v logice věcí -- studená kuchyňa...
polárni rajóny vmapované....
(si myslim teda žertovně v souzvuku slov)
za nějakej čas teda se náš Hugo ocitl s tyma zvidavyma pošukama
z akademie císařskej v nehostinnejch sibiřskejch pustinách
a sice v zemi Evenků se ocitli dlouhobradci zvídaví na šecko...
a ty Evenci -- divny lidi teda...
voni žrali aji to kopané maso... když při svejch loveckejch
domorodejch čundroch natrefili na ty mamooty - na ty sloniská,
kery chcipli před drahnou dobou a čas od časa při tání podloží
mrtvo koukali zponad mjerzoltu vjěčnuju výpravám zočivoči
bulvami zcepenělými......
no
a jak pozdějc Hugo s hrozou v oku ličil - ta jeho bádací grupa
si zadala v rámci vyzkuma praktickyho ukol velmi delikátní...
vokoštovat to svinstvo !! --
a když raz Evenkové s nádšenym vřiskotom přivlekli
do zakladniho tábora Rakušanů zvidavejch ostatky
teho pomřelyho ssavca,
ták chudak Hugo musel urychtovat z tej chcíplotiny šnycle --
vědeckej befel teda....!!!
tak si hugošek disciplinovaně zacpal nos a ten divnej flajš
tepelně zpracoval a bez cibule jo - a aji naseviroval
badatelskymu teamu krmi onu nechutnou...
sám ovšem sousta nevzav, jelikož měl nechutnou obavu -
se mu to šecko eklovalo teda a tak do pysku ni soustííčko .....
(proto vlastně dožil strasti plnyho návratu do monarchie,
kde podal svědectví.....)
všech 6 akademickejch požitkářů-experimentátorů
bylo po požití svalovinky mamootové do kuropění v pánu...
šecky zařvali teda... pochcípali vědcové
aji s mudr. Zwieblem, kerej prostopášně naivně garantoval
naprostou zdravotnou jistotu toho sviňskyho pokusu...(cvok)
Hugo teda oplakal umrti svejch soudruhů
a Evenkové se jali ujmout posmrtnych a pohřebnich rituálů...
a to vraj bol ten najuděsnějši zažitok kerej Huga natrefil
coby posledného přeživšiho cestovatela.....
(přeskoknu kr va vé detaily !.....)
když byly kostičky šecky všech šesti bědnych akademiků
očištěny od tuku podkožného a od šlach zamřelých,
tak je Evenci nasypali chřestivě do koša z materie tundrový jívy,
kerejžto košík byl zdoben výpletem znazorňujicim zrod
ich kmeňa v symbolech nečitelných cudzině
a za doprovodu rachotících bubínků a šamanské
choreografie doskákali rytmicky do svej svatyně,
kde z kostí coby z očištěných pozústatků expedičních jako
formovali s vytřibenym vkusem přírodniho národa nezkaženého
civilisační modernou podivuhodný ornamenty
na svym pohanskym oltařu v šeru pohansky svatyně teda...
posleze se Hugo dozvěděl v intimnej chvilce
vod najmladši šamanovy cerky,
že vraj ti evenci to zemni chcíplý maso vubec nekonsumují -
že to iba lstivě nabizeji jen cizojazyčným expedicím
za učelem získávání vhodnyho stavebniho kostniho materiálu
pro svy oltařiky ve svatyních velebených skřeky,
vedeni jsouce náboženským pudem
a pro nás zcela nepochopitelnou duchovní tradicí....
jsou to divny lidi teda - ti Evenci -
ale davaji si zatr. pozor na šecky přeživavši bakterie
v mjerzoltě....
dovedou totiž nezkaženě naslouchati hlasu přírody......
| 
