Li-duše (Občasný)

Smazala jsem komentáře, páč mě už nebavilo čelit osobním výpadům.

Pokud možno, jen kritiku, či hodnocení, díky za pochopení:-))

whispermoonlite (Občasný)

hmmm, kritika, Lído, ale čeho? - tvoje přání a touhy kritizovat nelze. - dala jsi své přání do veršů, to je vidět. - je zde nějaký rytmus, určitě. nějaké hláskové korelace, tj. hra zvuku taktéž. - to znamená, že tvoje přání působí jinak, než kdybys je rozepsala do prózy jako přímou řeč nějaké postavy (dokázal bych si představit), nebo - teoreticky - je před někým pouze věcně přednesla. - myslím, že vedle informační hodnoty lze takto vyslovenému přání přiznat i hodnotu estetickou. nebo raději estetický účinek, protože pro "hodnotu" nemám žádnou jednotkovou soustavu, abych ji změřil. -

vedle toho lze k tvému textu přistupovat i z jiné strany, a sice přes otázku po záměru komunikační situace. - jaký inherentní záměr lze z textu vyčíst a jak byl v praxi realizován. - v každém případě se jedná o promluvu nějakého subjektu. - nezáleží tolik na tom, zda jsi tím subjektem ty jako fyzická osoba, nebo zda je ten subjekt implikovaný, zda si na jeho místo čtenáři dosadí, koho chtějí. -

pokud trváš na tom, že jsi tím subjektem pouze ty, potom lze realizaci komunikačního záměru ověřit asi v praxi. - tzn. až nějakého Daniela oslovíš a on zareaguje. - nebo, můžeš chtít "jenom" něco vyjádřit ze svého prožitkového světa a nezáleží ti na dalším dopadu. - i to je možný záměr. - v těchto případech si budeš kritičkou své promluvy jen ty sama, protože jen ty budeš vědět, jak byl její záměr naplněn.

pokud netrváš na ztotožnění se subjektem promluvy, bude nejspíš záležet na tom, jak se jednotliví čtenáři (protože čtení je vždy individuální akt) v textu najdou, kde s čím zarezonují, co pro ně bude báseň znamenat. - pokud jde o mne, moje hlavní dojmy z četby, to, čím na mě text působil, jsou výše. - ono může být pro autorku i dostatečně smysluplné něco si takto srovnat a formulovat. -

s tvou touhou po Danielovi se úplně neztotožním, - nemyslím na jednotlivosti, ale na její emocionální náboj. - ovšem cítím, že v některých místech dokážu s vyjádřeným duševním naladěním empaticky souznít, tedy, něco se ke mně přes tvá slova dostává. - na druhou stranu, kdybych to četl jako anonymní příspěvek, asi bych si řekl, že už to znám, takže bych tomu nevěnoval pozornost. -

za tím hned následuje otázka, zda anonymní příspěvky jsou možné. - ano, literární historie je zná. - u středověké milostné lyriky bývají autoři neznámí, podobně jako u děl tzv. ústní lidové slovesnosti. - takže kdybych tě neznal jako virtuální autorku, asi bych si text umístil někam tam. - no :)

Li-duše (Občasný)

a není to tím, že píši lyrickou, romantickou, naivní tvorbu?

...co se týče Daniela, pro mne je toto dílo vyjádřením něčeho co v sobě nosím, co je spojeno s výklady čarodějnic a vědem, které se shodly na pár faktech.

Je to taková moje malá parodie na to co očekávám a že očekávání tvoří neproniknutelný koncept, který se těžko prochází...

respektive že přes má očekávání ke mě v podstatě nemůže dorazit nikdo jiný než dokonalý Daniel, který mi vytvořily vědmy....

Pro mne to je forma jak si utříbím co je správné a co není, v tuto chvíli se vysmívám sama sobě...je to tichý pláč nepřicházeného, nebo tiché svědectví budoucí přícházející formě.

Také jsem trucovitě, nadutě chtěla aby to vypadalo nemožně...protože jsem sama sobě chtěla dokázat, že co cítím se za každou cenu nemusí líbit těm co mají mistrovské poznatky s tvorbou. Něco jako věta, která je totálně špatná ve slovosledu...může jevit překrásnou polohu hovořícího, neb se nám může jevit jako velmi lidský, nebo naopak šílenost hovořícího, přičemž se jeví jako sofistikovaný.

podle mne tohle je velmi specifické...s tímto může rezonovat v podstatě jen Daniel, který je svobodný, nezadaný, a má potřebu se pářit- například:-)))

Pro mne je zde ale důležitý moment, vypovídající hodnota-upřímnost.