TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 22.12. Šimon

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Noc kráčajúca k ránu
Autor: bubinostar (Občasný) - publikováno 17.11.2011 (13:36:42)

Rozhojdám
spomienky vo vetre.
Jeseň zúri na vlnách.

Do šálky čaju
pridám ukradnutý mesiac.
Chýba mi jeho lúč.

Nebo, tá večná galéria.
Boh ju nikdy
nevydraží na aukcii.

Všetko je umenie.

Jeseň, v ktorej dážď
sa bozkáva s kvapkami,

noc vyzlečená z tmy,
kráčajúca k ránu.

V básni prebúdza sa deň.

Svitá konečne.

Poznámky k tomuto příspěvku

Path Adamski (Občasný) - 17.11.2011 > Tak trápne podanú halucináciu som už dávno nevidela., horšie to snád ani nemôže byť, neskutočne silená podoba kŕčov, ktorá je tak primitívne hlúpa, že predčinila všetky moje očakávania o tom, čo všetko básen znesie.

		<reagovat

Emoce (Občasný) - 17.11.2011 > nu, některé věci tam jsou docela dobré, ale dohromady to neladí...

		<reagovat

bubinostar (Občasný) - 18.11.2011 > neviem, čo tam neladí- celá pointa básne je človek, ktorý spomína, popíja čaj , za oknami noc, ktorá je ako galéria. Svitá konečne i na lepšie časy. Také rodiace sa ráno je krásny obraz z galérie.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + čtyři ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game