„mýlíme se v lidech a mýlíme se v čase

už dávno ztratili jsme svůj ráj

a přesto zoufale vrážím nohu zase

do dveří který se mi zavíraj

 lidskej život je velká komplikace

všechno na světě se může stát

ale ohlídneš se a ztratíš tak šanci

kterou jsi dostal jen jedenkrát

jen jedenkrát ...“

Jan Haubert

Život před sebou

sedíte na lavičkách

Kampa

a je vám sladkejch šestnáct

srdce a pár slov vyrytejch do opěradla

první lok z krabicovýho vína

první průzkumná výprava do vlhký štěrbiny

starý slova o milování jsou nejnovější objev

než budou zítra zapomenuta v jiný vlhký štěrbině

jen víno bude chutnat stejně

přerytej nápis na opěradle

a starý slova o milování se zdají ještě starší

nechtěj vědět co bude za pět let

nechci vědět co bude za deset let

když máme stále život před sebou ...