Již mnoho je to let, co já chodila za dračím králem

A mezi námi rozkvetl lásky květ

Mnozí říkali nám, že mezi námi láska možná není

Že každý svůj druh máme následovat

Však srdci těžko poručit

Já nechápala jejich slova

A to že láska mezi andělem a drakem možná není

Já cítila tlukot tvého srdce

Od těch dob mnoho podob my jsme měli

A prošli mnohá úskalí

Na lásku naši zapomněli

Proti sobě meče obrátili

Mnoho věků již se známe

Však stále mezi námi propast je

Jako kdybychom si pamatovali

Že hradba mezi námi stála

Já však lásku cítím ve svém srdci

Mě nezáleží na tom jakou podobu máš

Můj cit čistý je jak horská řeka

A navzdory věkům je tu zpět

Lze přetnout naše pouto dávné?

Mohu bez tebe dále kráčet?

Myslím, že ano, ale budu celá?

Nebude kousek chybět ze mne?

Myslím, že ne, neboť láska věčná je

A i kdybychom již se nepotkali

Mimo tyto světy my můžeme opět naší lásce oddat se

Vášni propadnout

Však věz, že já tě nezradila

I kdyby mnozí říkali ti to

Já celá léta hledala tě

Však přes mlhu neviděla

 I když moje srdce krvácelo

Já lásky nikdy nevzdala bych se

Mohu jiné lásce oddat se

Snad no, to však ve hvězdách je

Náš příběh ještě dopsán není

Z kola osudu my nevystoupili

Věřím, že osud k nám však milostivý bude

A my v náručí lásky spočineme

Ovšem jakou podobu mít bude

Je zatím obestřeno tajemstvím

A to právě lákavá zdá se

A vzrušení poskytuje

A o tom celém hra vesmírná zdá se

Já pochopila její pravidla

Ty mohou nebo nemusí se dodržovat

Neboť svobodná duše mříže nezná

Láska proniká všude

Tam, kde nic ostatního nemůže

A to je naděje pro nás všechny

Jen tudy cesta vede dál …