whispermoonlite (Občasný)

vidíš, to jsi mne překvapil. - tímhle směrem jsem neuvažoval. - díky použitým symbolům to na mě působí jako duševní záležitost. - ale co já vím o vztahu duše k tělu a mozku? - může to být obojí, nebo i něco dalšího. -

kdybys to chtěl redukovat na materialistický mechanismus, subjektivní duševní ohledy by odpadly a zůstala by jen starost o to, jak tělo s mozkem dokáže fungovat v aktuálním sociálně-ekonomickém prostředí. - a potom by z pohledu subjektu o nic nešlo. - bylo by v podstatě jedno, kdo co dělá, nebo jak funguje, protože v každém případě by na něj to prostřední reagovalo svými mechanismy a nějak by si jej "upravilo", aby se ve svém fungování necítilo ohroženo. -

jenže mně se nezdá, že jde z pozice subjektu jen o tohle, tj. stát se nějak fungující, zapojenou součástkou prostředí. - ať je tím prostředím samo tělo, v užším pojetí, nebo obklopující skutečnost, v pojetí širším. - myslím, že básnička sama říká, že se hraje o víc než o vztah mozku a těla. - např. téma rozplynutí/smrti - obnovení/zrození - je v ní výsostně individuálně prožité. a příběh subjektu se obrazí v souvislostech, které mohou přesahovat aktuální mozek a tělo, což vzbuzuje otázky po smyslu jakéholiv duševního života bez tohoto předpokládaného přesahu. - ale je též pravda, že odpovědí jsou různá světonázorová východiska, mezi nimi i to Tvé "mozkově-tělesné", samozřejmě.

tys mě chtěl jen nachytat, viď? :)