whispermoonlite (Občasný)

když čtu též po nějaké době tuhle sérii drobností, mohu říct, že nějakou velkou změnu stylovou nevidím - ale, pomysli, co je to za jev: stejně jsem to přečetl, i když bych měl jakoby přece vědět, co bude následovat a nic nového nečekat. - čte se to lehce, jako cukroví, nebo bonbóny. - a myslím, že i v té jednoduchosti nějaký háčíček vždycky je. - že to není mlácení prázdné slámy. - něco v té "drobotině" žije a to je pro mě hlavní. - na metafory nemysli. - to přichází přece samo s tím, co potřebuješ vyjádřit. - Tvůj jazyk je jiný. - možná právě ta odlehčená a jasná prostota má kořeny v tom, co se u jiných autorů navenek projevuje jako složitá nebo temná metaforika. - akorát že Ty nastavuješ světu jinou tvář. -

ono totiž, zdá se mi, často se zapomíná, že poezie není jen to, co se zapíše, ale především to, co se nezapíše, co se zredukuje, co se smlčí - a přitom k tomu skrze to, co se vypoví, vedou neviditelná vlákénka. - na počátku je jazyk nezměrným potenciálem slovních a významových kombinací - na konci je to svět vměstnaný do špičky stébla. - tady někde bude šálivě jednoduchý princip Tvého psaní. - (vždyť např. haiku také nejsou žádná metaforická salta.)

mohu s klidným svědomím napsat, že by mi tenhle styl jednou za čas chyběl. - a moc mě nezajímá, zda bych jej našel i jinde. - nedíval jsem se, chodím na něj sem. :) (a dám Ti i jeden čokoládový Dukátek - za to se dá pořídit zlatá klička na okno ke vzdušnému zámku :)))