|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
v naší domácnosti je veselo...
začalo to celkem nevinně, dceři jsme pořídili králíčka...
po půl roku jsme se přestěhovali do malého domečku na vesnici a hned otázky známých - znáte to...
máš domek... nechceš psa?
a co kočka?
a budete mít slepice?
některé ze zvířat opravdu nejsou v souladu s naším přesvědčením mít zatravněnou zahradu, proto jsme drůbež i všechna opeřená hrabavá zvířata razantně odmítli (i když tím pádem jsem tvor, který si dovoluje konzumovat "nebio" vejce)
ale kdo by odolal malému černému kňourajícímu štěnátku? přijatelné plemeno matky, otec neznámý, majitel psa známý... prostě jsme ho museli spasit před jinými krvežíznivými lidmi, kteří ho určitě nebudou mít tak rádi jako my...
ty hádky dospělých členů domácnosti ještě před fyzickým odloučením nového potencionálního obyvatele od matky byly taky zajímavé:
...já chci, aby mohl být venku i uvnitř!
... tak mu uděláme "lítačky"
... no a v zimě tady králík zmrzne... vždyť má obydlí u země!
... stejně vždy bivakuje pod topením!
... a co když se s králíkem nesnesou - králíka na smetaně hned druhý den dělat nebudu - stejně je malej a nic by z něj nebylo!
skutečný příchod pejska do domácnosti některé otázky rázem vyřešil...
bylo teplo - štěně mohlo být jak venku tak uvnitř, jak se mu chtělo - králík se tvor rozmazlený, ten by ven nešel ani za nic - takže dveře byly otevřeny
přilítl dovnitř, ocas si málem utrhl jak se chtěl s králíčkem kamarádit, jenže...
náš králik je tvor tvrdohlavý... dupl až se zem otřásla a prchl
pes za ním... jenže prosto za sporákem je přece jen i pro štěně malý, tak tam vrazil pouze hlavu a zbytek těla trčel ven a králík za sporákem dupal vesele dál... provokatér
zbytek dne jsme králíčka spoza sporáku ven nedostali.
což by nevadilo... až bude mít hlad, vyleze...
ale měli jsme krásnou představu, že pes si lehne ke gauči a bude se tvářit hrozně nenápadně... což jsme se šeredně mýlili...
nešlo se najíst, obléknout, ani si dojít na toaletu bez jeho aktivní asistence a přeukrutného ječení dcery, ať jí nechá...
tak byl pes eskortován na dvůr a důkladně naučený na povel zůstaň
nedávno oslavila dcera narozeniny... a nám přibyl do domácnosti další tvor, který se k nám přijal jaksi sám... prostě přišel, zamrkal očkama... a zůstal jak narozeninový dárek...
kočka... malé čtyrtýdenní kotě
po zkušenostech se psem jsme opravdu důkladně zvažovali zda-li uvnitř nebo venku - tak opět proběhla dospělácká diskuze:
... bude uvnitř, přijde zima, zmrzene!
... vždyť má kožich!
... a co pes? je malá, rozcupuje ji na cucky!
... vždyť je to kočka - vyskočí tam kam pes nedostáhne!
... uteče a nevrátí se!
... když jí budeš dávat pravidelně jíst, vrátí se
... a kam jí dáme jídlo aby to pes nesežral?
otázky byly vyřešeny po prvním pokusu zkamarádit psa a kočku...
pes reagoval razantním nepřátelským štěkáním... takže vevnitř.
a co králík? přinejhorším bude bivakovat za sporákem...
první pokus králíčka po zkušenosti se psem... vystřelil na kočku jako šipka... a ta s kočičím flegmatismem ho ťapla drápkem po čumáku a bylo!
králík si dupl a šel za sporák... kočka aby bylo jasno kdo je tady pán se nakvartírovala do jeho domečku...
tady jsme zasáhli, protože chudáčkovi králíčkovi se takové příkoří dít nemůže, spravedlnost musí být... nadělili jsme jí kočičí záchod, dostala vlastní misky...
králík pochopil, že za sporákem nemůže být věčně, tak vylezl... od té doby je z něj sportovec...
kočka ne něj stříhne na židli... a když je v jejím dosahu, skočí... ten vyskočí půl metru a utíká, ona za ním... králík pak zaútočí, ona se lekne, on se lekne jí a utíkají společně... většinou jsou tyto závody prudce nerozhodně...
jen je každý vnímá jinak... kočka jako hru... a králík jako útok na jeho majestátnost
prostě legrace...
a teď se známí vsází... jaké zvíře a kdy si pořídíme v nebližší době...
tak uvidíme... třeba to bude zakrslé prasátko... chroch
|
|
|
